Jakob Gluckauf
Bernard Reiner
Chtijim Taussiu:
Josef Taussig
•vicky, Stredokluky, Tuchomerice. Kdyz byla v r. 1715 zrizena komise za ucelem redukce Zidu, vzdy bylo hlavne na venkovske zidovstvo poukazovano. Pusobenim teto komise se stalo, ze byly cele kraje v Cechach Zidu prazdny7), tak i Hostoun ani Unhost nejsou v seznamu planu tech mest obsazeny, v nichz byla sidla Zidu.
Nedlouho pote vidime v H. velikou a vazenou o. z. II. 1792 pripomina se zde R. Nassanael, rabin v Hostouni („Noda bijehuda, II. b. 192, 192), R. Ezechiela Landaua „Tesuba meahaba 13", R. Eleazara Flekelesa. Pak v r. 1817 byl zde uceny R. Josef („Tesuba meahaba", 392) 8). R. 1852 bylo v H. 64 zid. rodin a mely svoji synagogu a nemeckou konfesionelni skolu. Byl tam v tech letech rb. dr. M. Ascher9).
Horel i c e. Kdy zidovsti osadnici se pocali usazovati v Ilorelici, neni mozno rici pro nedostatek zapisu. Dle tradice lze miti za to, ze zde v okoli byli jiz davno usazeni, a to dosti cetne, v H. pak meli snad jiz pred postavenim nove synagogy svou modlitebnu mensich rozmeru. Jak se zda, tato vyhorela a tak r. 1842 byla vystavena nova prostorna synagoga na skalce, zvedajici se u cesty k dnesnimu statnimu velkostatku, od nehoz byl pozemek, tehdy za c. k. spravy, bud koupen nebo darovan, protoze jest obklopen pudou uvedenemu dvoru patrici.
V obradni sini noveho kostela, ktera ma tvar obdelniku, stoji ve trech radach 12 lavic, kazda s peti misty. Za obradni sini byl byt pro rabina a mensi zimni modlitebna. Nad temito mistnostmi bylo zenske oddeleni synagogy.
Zmenu ve vnitrnim usporadani doznala synagoga po zrizeni soukrome skoly zidovske v H., ktera umistena v drivejsi zimni modlitebne. Ze zenskeho oddeleni zrizen r. 1883 byt pro ucitele teto skoly a zenam vyhrazena polovice lavic v obradni sini tak, ze zenske oddeleni rozdeluje od muzskeho pouze uzsi ulicka,  vedouci od dveri sine  k  oltari.
Jednotridni israelitska skola soukroma v H. byla zrizena asi r. 1881, protoze tento rok jest pripojen k podpisu schvalujicimu jeji stanovy. Dle kroniky obecne skoly v H. navstevovalo zid. skolu ve skolnim roce 1886/87 sestnact ditek. Skola ta pak zanikla r. 1897, snad pro nedostatek zactva, jak lze souditi z toho, ze ve skolnim roce 1898/99 navstevovaly, obecnou skolu ve trech tridach v H. pouze dve zid. deti. R. 1876 byl zrizen pri horelicke nab. obci zid. nemocnicni spolek „Bikkur Cholim", ktery zanikl ve svetove valce.
R. 1881 byly patrne sepsany stanovy israel. nab. spolku v H., o nemz se vsak nezachovalo nic blizsiho. Stanovy israelitske obce nab. v H., jez vysly r. 1896; jsou nemecke. Podle nich patri do svazku zid. obce
nab. v H. obce: Uhonice, Chyne, Chrastany, Chrustenice, Dusniky, Horelice, Jinocany, Nenacovice, Nucice, Male Prilepy, Ptice, Svarov, Tachlovice z okr. unhostskeho, Chejnice, Orech, Dobric, Reporyje a Zbuzany  ze  smichovskeho  okresu.
Dle zapisu z r. 1898 tvorilo zid. obec horelickou 17 rodin, pak se pocet znenahla zmensoval, jeste r. 1918 cinil 13 rodin. Dnes jest jich jen 6 s 13 osobami a obec horelicka ma byti sloucena s zid. obci nab. v Beroune. Az do r. 1897 byl zde rb. Jakub S t u t z, od r. 1898 sem dojizdel slansky rabin. R. 1900 byl prijat Benjamin Neuman, uhersky prislusnik, ktery zde byl rabinem do r. 1902. Po nem r. 1903 nastoupil Julius E i s n e r, r. 1904 Mojzis Dars c h a n, ktery zde vykonaval bohosluzby s nekolikaletymi prestavkami, kdy sem dojizdel v letech 1911 az 1918 ucitel nab. Moric Steiner z Prahy, po dlouha leta a zemr. zde r. 1925 jako posledni horelicky rabin.
Podle vypraveni byl poslednim mistem odpocinku Zidu horelickych zid. hrbitov v Hostouni u Kladna. Nekdy po r. 1895 dostala obec povoleni k pohrbivani svych prislusniku na i blizsim hrbitove ve Velke Morine v okr. berounskem, kamz se pohrbiva dodnes.
V posledni dobe byl jiz velmi zpustly zevnejsek synagovy v r. 1925 nalezite opraven, k cemuz cast nakladu hrazena z provedene sbirky. V bytech pro rabina, ucitele a v byvale zid. skole nalezli utulek na pocatku svetove valky polsti zidovsti uprchlici a synagoga nyni kazdou sobotu plnila se hlasnymi jejich modlitbami. Po jejich odchodu pronajaty mistnosti tyto   dvema  horelickym   obcanum.
Z vyznacnych prislusniku n. z. o. horelicke dluzno jmenovati manzele G r a b o v y, Adolfa Y o g 1 a, dlouittbleteho starostu obce teto, a po nem v teto funkci Zikmunda Hell er a, kteri az do sve smrti starali se poctive o obec jim sverenou. *
*) Zdenek Wirth, Soupis pamatek histor. a umel. v okresu kladenskem.
2)   Ottuv slovnik naucny.
3)   Fr. Melichar,  „Monografie  mesta  Unhoste",  r.   1888. *)   Orig. v mistodrzit.  arci*.  Miss, 51,  fol.  139.
5) JUDr. G. Fleischmann, tajemnik zid. obce prazske: „Sidla 2idu v Cechach r.  1521."
'') Jahrbuch der Cultusgemeinden f. d. J. 5653, nakl. Jak. B.  Brandeise,  Praha.
7)   Dr.   Frant.   Roubik,    „Zidovska    osidleni   v   Cechach"   na mistnich planech z r. 1727, v III. Rocence Spol. pro dejiny Zidu v csl. republice, 1931.
8)   S.   H.   Lieben,   „Beitrage   zur   Kulturgesch.   der   Juden   in Bohmen,"  vydal  spolek  Afike   Jehuda   (1930)   v  Praze.
'•') Alb. Kohn, „Notabeinversammlung d. Israeliten Bohmens". Wien 1852.
Dejiny Zidu v Dolnich Kralovicich.
Zpracoval
Frantisek   Kolman,   odb.   uc.   v  Dolnich   Kralovicich.
Zadovska obec nabozenska v D. K. patri jiste k nejstarsim v tomto kraji. Ackoli se nam nezachovaly pamatky pisemne, podle kterych bychom mohli jeji stari bezpecne zjistiti, muzeme tak s velikou pravdepodobnosti souditi podle dejin mesta D. K., ktere vznikly v Ujezde Svatavine ve stol. XI. a byly po nekolik set let jeho kulturnim a hospodarskym strediskem. Je nepochybna, ze tu zaby vznikla i z. o.
Zide bydlili tu v zapadni casti mesta pri levem brehu reky Zelivky, kde se podnes rika „Zidovska ulice1". Byli jako jinde od ostatniho obyvatelstva prisne oddeleni. Vchod do jejich Zidovske ulice zatarasen byl natazenym provazem nebo dratem a zide musili byti oznaceni na pazi zlutym paskem, aby se od ostatnich na prvni pohled rozeznali. To vsechno se zachovalo dosud v pameti starsi generaice tradici. Teprve doba Josefa II. prinesla v tomto smeru ulevu i v z. o. zdejsi.
Zidovske obyvatelstvo bylo v drivejsich dobach v D. K. velmi cetne, nepomerne cetnejsi nez dnes. Jeste pred 50 'lety bylo v samotnych D. K. pres 50 zid. rodin a v okolnich vesnicich v kazde rovnez nekolik. Zivili se skoro vyhradne obchodem a podomnim obchodem perim, kuzemi a pod. Pristup do remesel byl pro synky zidovske nesnadny, cechy cinily velike potize. Zamoznejsi zide stavali se casto majiteli statku nebo najemci okolnich panskych dvoru. Tou merou, jakou pronikal v obchode zivel krestansky, ubyvalo u nas obyvatelstva zidovskeho, ponevadz tu nebylo pro ne priznivych zivotnich podminek. Zide davali sve deti ve skolach vzdelavati a ty se pak usazovaly ve mestech s vetsimi obchodnimi moznostmi. Tak se stalo, ze pocet zidovskeho obyvatelstva se povenkove velice ztencil. Z vesnic vymizeli zide nadobro, v D. K. zije nyni pouze 41 dusi (drive nekolik set), na celem okrese dolnoikralovickem dohromady asi 100 dusi.
Na uzemi dolnokralovickeho okresu bylo drive celkem 7 nab. o. z., a to: D o 1 n i K r a 1 o v i c e, C e c htice, Kosetice, Chmelna, Krivsoudo v, Pravonin a Zruc. Ponevadz pocet zid. obyvatelstva neobycejne poklesl, bylo nutno z. o. slouciti, takze je nyni ve skutecnosti na celem okrese pouze obec jedina D. K., k niz ostatni jsou prideleny. Slouceni to neni dosud uredne provedeno, ale zadost jiz byla podana a od prevratu se to ve skutecnosti jiz praktikuje
Na lizemi okresu bylo nekolik synagog a modliteben. Synagoga v D. K. je nejstarsi. Presne nelze udati, kdy byla postavena, ale je mozno souditi, ze brzy po zalozeni kostela dolnokralovickeho, ktery byl postaven ve XII. stol. Kronika mesta D. K. klade jeji pocatek do XVI. stol. Podle tradice pry asi pred 200 lety vyhorela. Snad to byl pozar dne 30. dubna 1764, o kterem je v recene kronice zaznam, ze tehdy vyhorela skola, pivovar, mlyn a vsechny zid. domky. Synagoga byla r. 1906 (5666) za pr. p. Jos. St ein a pekne opravena nakladem z. o. a z prispevku mistnich i vzdalenych prislusniku. Ze starozitnych predmetu v ni uchovavanych slusi pripomenouti cmosaany svicen
Geschichte der Juden in UnterKralowitz.
Bearbeitet   von
Fachlehrer   Franz   Kolman, UnterKraloivitz.
(chanuka) na 9 svicek a mosaznou visaci lampu. V r. 1928 zrizen byl za pr. p. Jas. VOgla pred synagogou nakladem 6500 Kc pekny park, cimz velice ziskala synagoga i Zidovska ulice.
Synagogy v Pravonine a ve Chmelne jsou zruseny (z posledni byl zrizen spychar na obili), rovnez tak modlitebna v Cechtieich v zamku. Modlitebna v K r i vs o u d o ,v e je zachovana dosud v budove statkare p. Fuchse, ale neuziva «e ji. Synagoga v K o s e t ic i c h stoji prazdna, neuziva se ji pro nedostatek vericich.
Zidovsky hrbitov v D. K. je pekne upraveny a lezi pod zidovskou ctvrti na vyvysenem levem brehu reky Zelivky v pekne, suche poloze. Stari jeho udava se podle tradice na 600 let. Byl dukladne opraven za pr. pp. Weisse a Korefa. Pohrebni vuz byl zakoupen dne 7. srpna 1894 z Plzne za 460 zl. Mimo v D. K. pochovava se take na hrbitovy v Koseticich, v Pravonine a ve Studenem (pro z. o. v Krivsoudove).
Matriky z celeho okresu jsou nyni v D. K.
Umrtni matriky z. o. D. K. jsou zachovany ve trech knihach od r. 1788. Jsou dosti citelne psany a od r. 1890 cesky vedeny.
Umrtni matriky z Pravonina jsou zachovany od r. 1839—1914, z Kosetic od r. 1852—1914, z Krivsoudova od r. 1896—1918, dale jsou vesmes vedeny v D. K.
Rodne matriky D. K. jsou zachovany v peti knihach od r. 1788 a od r. 1896 jsou vedeny cesky. Rodne matriky z Pravonina jsou zachovany ve dvou knihach od r. 1839—1914, z Kosetic rovnez ve dvou knihach od r. 1852—1895, z Krivsoudova v jedne knize od r. 1896—1915.
Matriky snatku obce D. K. jsou zachovany ve trech knihach od r. 1788 az na nynejsi dobu, obce Kosetic v jedne knize od r. 1852—1888, obce Krivsoudova v jedne knize od r. 1896—1912, obce Pravonina v jedne knize od r. 1839—1888.
Ze zaslouzilych muzu z. o. dolnokralovicke slusi jmenovati starosty obce pp.: Adolfa Weisse, pekare a pokl. Obc. zalozny, zemr. 27. zari 1890, Jakuba K or e f a, obchodnika a zaslouz. obec. tajemnika, zemr. 21. kvetna 1916, Jos. S t e i n a, obchodnika, zemr. 16. listopadu 1930, Filipa W e i 1 a, obchodnika, zemr. 5. ledna 1925, Gustava H o 1 z e r a, obchodnika, Jos. V o g 1 a, obchodnika, Vojtecha Bauera, spravce matrik, Bedricha Krause, pokladnika z. o., Josefa Krause, clena vyboru z. o., dale rb. pp. M u n z e r a, Fischera, Adler a, Heima a Stranskeho. Ucitele jsou uvedeni ve stati o nemecke skole.
Sedadla v kostele zakupovali si clenove z. o., a to muzi pro cely zivot, jak o tom svedci kniha dobre zachovana a pekne psana s uvedenym letopoctem 1802.
Kniha zapisu o hrobech je vedena od r. 1878.
Pri z. o. je zrizeno pohrebni bratrstvo, majici za ucel vzajemnou pomoc hmotnou i moralni clenu pri umrti nektereho z nich. Nejstarsi zapisy zachovaly se z r. 1880.
(87