Geschichte der Juden in TuschkauKosolup. Bearbeitet von Rb. Jizchok Lowy, Tuschkau. L welchem Jahre die Juden nach TuschkauKosoiup (c. TouskovKozolupy) gekommen sind, lasst sich nicht mit Bestimmtheit sagen, jedoch durften schon in fruhesiten Zeiten Juden dort gewohnt haben, liegt doch TuschkauKosolup unmittelbar bei Pilsen an der Strasse nach Eger, die schon im fruhen Mittelalter als Handelsweg nach Deutschland benutzt wurde. Schon im 16. Jbt. durfte in T. eine Gemeinde bestanden haben, denn der alteste Grabstein am judischen Friedhofe datiert aus dem Jahre 1543. (Prof. Dr. LiebenPrag.) Zur Entfaltung kam sie jedenfalls erst Anfangs des 18. Jhits., wo unter den Juden bereits der Handr'l bluhd Friedhof die Juden bereits als Gewerbetreibende und Hausbesitzer und heute stehen noch viele Hauser, die Juden erbauten und die sich noch heute in judischem Besitz befinden, so z. B. das Lamelsche Haus, das der Wollhandler Simon Edler von Lamel im J. 1769 erbaute. Da derselbe ein grosser Philanthrop war, wurde er von Kaiser Franz in den Adelstand erhoben. Die Temipelgrundung in Kosolup datiert aus dem Jahre 1780, wahrend in Tuschkau die bereits bestandene Betstube im J. 1874 vergrossert werden musste. Im J. 1927 sturzte der Tempel zu Kosolup infolge der alljahrlichen Uberschwemmungen durch die Miesa ein und wurde nicht mehr aufgebaut. Es wird jedoch sofort an die Renovierung und Vergrosserung des Tempels in Tuschkau geschritten und findet die Einweihung im Jahre 1928 statt. TuschkauKosolup besitzt einen eigenen judischen Friedhof. Im Jahre 1933 wurde die Chewra Kadischa von Kosolup mit der von Tuschkau unter dem Titel Chewra K. Tuschkau und Umgebung vereinigt, dessen Obmann Gustav Bohm ist. Vorsteher waren: Bernhard Recht bis 1850. Julius Blei er bis 1890, Simon Finger bis 1910, Rb. Jizchok Lowy Gustav Bohm Albert Epstein bis 1913 und seit dieser Zeit Heinrich Finger. Als Tempelvorsteher wirkt seit 40 Jahren Herr Bernhard Salz. Als Rabbiner wirkten in T.: Moses Friedenthal, Abraham L o w u s, Josef S c h u 1 h o f, Siegfried G r u nb e r g e r, Salamon F i s c h 1, N. G u n s 11 e r, Alfred Schapirnik und gegenwartig Rb. Jizchok Lowy Rb. L. ist standiger Mitarbeiter verschiedener judischer Zeitungen. T.K. zahlt 120 Seelen und hat 38 Steuertrager. ToiUkovKozolupy i Geschichte der Juden in Unhost, Horelitz und Hostoun. Dejiny Zidu v Unhosti, Horelicich a Hostouni. Bearbeitet von Jaroslav PolakRokycana, Prag. Zpracoval Jaroslav PolakRokycana, Praha. 1 yto tri nab. obce (a s velikym poctem jinych, drobnejsich) jsou ode davnych dob v okresu unhostskem, hejmanstvi kladenskem, a jejich vznik byl dobrovolnym seskupenim nejblizsich vesnic a osad za ucelem vytvoreni moznosti zid. kulturnenab. zivota (zrizeni synagogy, skoly nabozenske, rituelni lazne, sechita, chewra kadischah a j.). Blizkost hlavniho Synagoga v Unhosti (vnejsek) mesta a poloha na hlavni silnici prazskokladenske daly temto zidovskym strediskum zvlastni vyznam. Unhost (v. cisarskem liste z r. 1537 je nazvan „Ounhost" a take dr. Zikm. Winter v „Kult. obrazu c. mest", 127, pise „Ounhoststi") mel jiz v XIV. stol. farni chram sv. Petra a Pavla r) a mestskou radnici. Obyvatelstvo zivi se ponejvice zemedelstvim a remesly, kdezto prumysl je jen slabe zastoupen: dva pivovary, parni mlyn s pekarnou fy Em. H e i 11 e r a olejna fy Kars a H e i 11 e r. V meste odbyva se sedm vyrocnich trhu s dobytkem. ^ Erb mesta: v modrem stite jelen se zlatym obojkem, pripraveny ke skoku "). Unhost je osada stareho puvodu. Kdy byl na mestys povysen, nesnadno rici, asi ve XIV. stol. Z"a Vaclava II. r. 1283—1305 byl jeste vsi, nebot tyz kral postoupil ves Unhost Perchtoldovi z Brna. R. 1329 byla jiz mesteckem. Na mesto povysen byl U. asi v letech 1785—1790 a byl tehdy v ochrane vrchnosti krivoklatske, pres to vsak mestem svobodnym. Mestane odvadeli na Krivoklat zvlastni poplatek, t. zv. „sos" s). R. 1537 vyhorel U. a k prosbe mestanu, „aby se sami mohli riditi, propousteti a svobod uzivati jako jina mesta v kralovstvi Ceskem, dal jim cisar Ferdinand list4), ze „take Ounhoststi jedno pravo miti a tim se riditi maji, jakoz toho mesto nase Slanej uziva". V r. 1593 ma U. jiz svuj regulovany magistrat, kterym se obcane ridili. Nebyli nikomu poddani a vrchnost nemela je k zadnemu clovecenstvi nutiti, ani k robote a jinym pracim2). V U. je zid. synagoga, v niz byla tez mistnost pro zid. skolu az do jejiho zruseni r. 1897. Ve spisu dra Fleischmanna „Sidla Zidu v Cechach r. 1921"5) je v II. zupe lounsky cely okres unhostsky s 116 Zidy uveden. Zid. obyvatelstva v poslednich letech v soudnim okresu unhostskem zrejme ubyva. Dle scitani lidu z 31. prosince 1910 a z 15. ledna 1921 mely zid. obyvatel:, Braskov —, 2, Dolany 4, 5, Druzec 3, 3, Dusniky 2, —, Horelice 22, 17, Hostivice 5, 6, Hostoun 32, 21, Chrastany 2, —, Chynava 4, 2» Kysice 4, 4, Libecov 1, 3, Litovice 3, —, Pleteny Ujezd 5, 3, Pavlov 2, 8, Rebec (nyni Hrebec) 3, 2, Ulionice 4, 2, Unhost 24, 24, Vel. Pritocno 14, 12, Zelezna 3, —; dohromady 137, 116. V celem okresu bylo dle scitani lidu z 31. prosince 1910 32.149 obyvatelu, z 15. ledna 1921 31.638 obyvatelu. Hostoun je mestys s farnim kostelem sv. Bartolomeje *) ze XIV. stol. V obci je petitridni skola, pivovar, lihovar, mlyn a kozeluzstvi. Zamek a nedaleky dvur Safranov jest majetkem kapituly sv. Vita v Praze. Puvodni ves byla rozdelena na dva dily, z nichz jeden byl vladyci s tvrzi. Na teto pripomina se r. 1417 Habart z Nedvidkova, Pozdeji spojeny obe casti (dor. 1483). Nanovo dostala se vladyci cast v drzeni krizovniku s cervenou hvezdou, druha panu z Kolovrat. — R. 1548 prodala Dorota z Vel. Lipna vladyci cast kapitule prazske, jez nabyla r. 1621 i druhe casti3). Synagoga v Hostouni (vnejsek) K zid. obci hostounske prinalezi veliky pocet malych obci") z dvou polit, okresu, a to: z polit, okresu kladenskeho: Bustehrady, Cerveny Ujezd, Dolany, Stelceves, Hostivice, Hostouii, Jenc, Lidice, Litovice, Vretovice, Mako trasy, Rebec, Pavlov, Nove Dvory; 7i polit, okresu smichovskeho: Belok, Male cicovice, Dobroviz, Knezeves (nemecky: Herrendorf), Libocho