doma ucili, co ji potrebovali k obchodu mezi lidem), psani a pocitani, a v patek, v sobotu neb v svatcich prichazeli sem jich otcove, konajice tu spolecne modlitby. Tedy vlastni synagogy jeste nemeli, jak vyse jiz uvedeno. Skola byla tedy pokoutni, stehujic se od domu k domu, kde prave toho casu jich ucitel neb rabin bydlil. Tak zname ze starych zapisu, ze skola byla v domku c. XIY (124) okolo r. 1620, napotom v domku c. III, naposled v domku (starem) c. XII, a snad i v jinych domcich, o nichz se nam zprav nedochovalo. Teprve za prispeni Gabriele Tausiga, lihovarnika z c. I, kdyz byla drive jiz obec zidovska stary zchatraly domek c. XII koupila, zboriti dala r. 1859 tento domek a postaviti r. 1860 novou nyni verejnou, a to zase nemeckou skolu v uplne ceskem meste i okoli, na kterou pak od zavedeni noveho skolniho zakona r. 1870 dohlizel nemecky skolni inspektor z Litomeric. Od doby Marie Terezie musily ditky zidovske navstevovati tez verejnou skolu krestanskou v Budyni, an pokoutni skoly vesmes byly zakazany, a tak ucily se aspon ponekud cesky. Pri tom ovsem tajne chodily i do sve pokoutni skoly, kde se ucily nejen hebrejstine, ale i nemcine, na kterou nemohli Zide zapomenout, an tenkrate vsecky urady, jak vrchnostenske, tak magistraty i cisarske urady uradovaly po nemecku. Jelikoz pak po roce 1860 stale bohatsich rodin v Budyni stehovanim se do Prahy i jinam ubyvalo, a naklad na jich soukromou skolu stale stoupal, ktery chudsi rodiny zde zbyle zmoci nemohly, usnesli se Zide r. 1897 ku vyzvani obecniho uradu v Budyni jich nemeckou skolu zrusiti a sve ditky posilati do ceske verejne petitridni skoly spojene se skolou mestanskou. Ve zrusene skole bydli nyni rabin, a ostatni mistnosti jsou co byty pronajaty. Rabin Bernard Lowy udilel ve skole nauka nabozenskou, jsa od statu za to honorovan. Podobne dochazel i na uceni nabozenstvi do Libochovic, kde ucitele nabozenstvi neni. Pokud pamet saha a stare zapisy se zminuji, byli tu nasledujici ucitele zdovsti, rabini neb t. zv. zpevaci: Prvnim znamym rabinem byl Lazar Zid r. 1620 v cis. XIV. Pak r. 1732—1737 byl tu Natan Lobl, rodic z Polne (tez panstvi dietrichsteinske) ucitelem a rabinem v Budyni. O nem pise se, ze byl volan s Jonasem Loblem k soudu do Litomeric pro nepristojne urazky. Napotom zaznamenan r. 1773 Juda Wolf v c. XII co zid. ucitel. R. 1780 pise se opet Jakub Mandak (Schermer) vc. III. R. 1803 uvaden Lowi Augenfeld v c. XII co ucitel. R. 1818 zapsan Jakub Lowenfeld v c. III co riabin a ucitel. Kolem r. 1830 vyskytuje se tu dr. Jakub Langenfelder, rabin a ucitel, zemrel 1859, bydlil v c. XVIII. Pri nem byl tu ucitelem Robicek r. 1847. Pozdeji odejel do Ameriky. Dle ustniho podani byli tu pak co ucitele nejaky Erben a Gans, ale" zapisu o nich se nedochovalo. Napotom jiz v nove skole vyucoval Naftali Koch, syn Lazara, clovek povahy vystredni, ktery odesel pak do Uhrinevsi, a odtud do Plzne co rabin a ucitel, kde se obesil. Po nem nastoupil 1881 rabin a ucitel Moric Lemberger, ktery r. 1891 odejel do Ameriky. R. 1891 nastoupil Filip Bohm co ucitel, po nem r. 1894 Leopold Marody, za 'nehoz byla skola zidovska r. 1897 zrusena. Tehoz roku nastoupil co rabin a ucitel nabozenstvi Bernard Lowy z Luk u Karl. Varu s manzelkou Florou, ktera zemrela r. 1929 prave v jubi lejni den 50. vyroci snatku. Vyucoval nabozenstvi mo: saicke nejen na skole v Budyni, ale i v Libochovicich. Zemrel 1933. : \: '".: Siegfried Lederer Rb. Bernard Lowy Z knihy o obsazovani rodinnych mist (Familienstelle), zalozene po r. 1787, dovidame >se toho, ktera rodina mela sve cislo. Tak na pr.: I. Abraham Tausig dostal povoleni k zeneni r. 1757. Rikali tomu Ehehimmelaufstellung. —■ Po dedu Abrahamovi dostal konsens vnuk Jachim Tausig r. 1819 k zeneni a tez rodinne misto. Ale vymenil si toto s Josefem Steinerem z Roudnice r. 1828. II. Markus Gellner, dostal koncesi k zeneni r. 1777. Po nem syn Samuel Gellner r. 1817. III. Matej . Schermer dostal koncesi r. 1804, po nem syn Emanuel Michael Schermer r. 1831. IV. Moises Ehrlich dostal konsens k zeneni r. 1785. V. Lazar Tausig, syn Lazaruv, dostal koncesi k zeneni r. 1820, a spolu misto. VI. Abraham Weil dostal koncesi k zeneni r. "1799, po nem syn Veit Weil r. 1825. VIL Nebyla t. c. obsazena. Presla do Libochovic. VIII. Zacharias Kral dostal koncesi k zeneni r. 1800. Musil se vykazati venem nevesty 150 fl. a sam sloziti 150 fl., celkem 300 zlatymi. IX. Isak Lederer, syn Hermanuv, dostal koncesi r. 1783. Syn jeho Wolf Lederer dostal koncesi r. 1811. X. Josua Fleisner dostal koncesi k zeneni r. 1801. XI. Markus Fanta dostal koncesi r. 1773, zemrel r. 1821, syn jeho Abraham Isak Fanta dostal koncesi r. 1815. XII. Wolf Herman Kollner (Gellner) dostal koncesi r. 1773. Ponevadz pak prvorozeny syn Jachym odesel bez povoleni vrchnosti do Mnichova Hradiste, nechteje se Vratiti, byl domek c. XII soudne prodan, on zbaven mista i zdrzovani se v zemi, a misto rodinne (cislo) dano Emanuelu Tausigovi, synu Gabriele. XIII. Adam Langweil dostal Kincesi r. 1801. XIV. Salomon Hoffner dostal koncesi r. 1801, po nem syn Markus Hoffner dostal koncesi r. 1829. Az potud shodovala se cisla rodinna s cisly domovnimi. Odtud se pak tato cisla ruzni. XV. Herman Koralek dostal koncesi r. 1787. Po nem pak syn jeho Isak, ktery byl t. c. na vojne. XVI. Gutman Loffner dostal koncesi r. 1801. XVII. Herman Gellner dostal koncesi r. 1802. XVIII. Nebylo t. c. obsazeno. XIX. Lippman Lowner dostal koncesi r. 1806. XX. Markus Katz, druhorozeny, kteremu starsi bratr misto postoupil, dostal koncesi r. 1803. XXI. Berl Koch dostal koncesi k zeneni r. 1797. XXII. Markus Weil dostal koncesi r. 1798. XXIII. Bermann Schalheim dostal koncesi r. 1784. Po nem syn jeho Filip Schalheim koncesi r. 1812. XXIV. Jonas Lowner dostal koncesi r. 1801. €\Q XXV. Herman Engel dostal koncesi k zeneni r. 1806. XXVI". Salomon Ehrlich dostal koncesi r. 1778, zemrel v Teplicich. Po nem syn Emanuel Ehrlich koncesi r. 1820. XXVII. Markus Gellner dostal koncesi r. 1773. Prvorozeny syn Lippman Gellner zemrel pred otcem, a tak dostal misto druhorozeny Herman ; Gellner r. 1809. Zemrel vsak r. 1821, a koncesi po nem dostal jeho syn Salomon Gellner r. 1822. , XXVIII. Juda Koralek dostal koncesi, k zeneni r. 1775, po nem syn Moises Koralek r. 1806. XXIX. Abraham Lowenfeld zemrel r. 1814 (pochazelz Vel. Trebice), a tak dostal koncesi r. 1815 syn jeho Jakub Lowenfeld. • . XXX. Elias Koralek dostal koncesi r. 1760, pak syn Isak Koralek r.: 1797. XXXI. Daniel Langweil dostal koncesi k zeneni r. 1815, druhorozeny syn Salomona Langweile. XXXII. Jakub Katz. Toto misto dostal 1802 zatim Herman Gellner, nez zemrel jeho ded Jakob Gellner, po kterem mel misto dediti. 1819 dostal pak toto misto Bernard Hoffner, syn Jachimuv. XXXIII. Jakub Gellner (jinak Isak Jakub Lobl) dostal koncesi r. 1784. Prvorozeny syn jeho Salomon dal se r. 1824 pokrtiti, misto dostal druhorozeny syn Samuel Josef r. 1829. XXXIV. Moises Markus Finkenstein odesel do neznama, a tak byl r. 1820 zemske ochrany zbaven. Misto jeho dostal r. 1821 Herman Lowner, syn Mojzise. Mimo techto rodovych mist obdrzeli dle teto knihy koncesi k zeneni nasledujici Zide stavu remeslnickeho, a to: . ■• 1806 Salomon Katz, krejci, s Annou Tanzer. 1819 Seligman Gellner, syn Mojzise, s Rebekou Tausig. Byl pak v Roudnici. 1821 Samuel Gellner, syn Mojzise, s Frantiskou Schalheim." 1821 Salomon Schalheim, reznik, s Magdalenou Schiiller, ale jeste tehoz roku zemrel na vodnatelnost. 1823 Abraham Lowner, 5. syn Mojzise L., se Sarou Ornstein. , Tim zapisy stare knihy konci. O placeni penez z ochrany (t. zv. Schutzgeld) zname nasledujici zaznamy: 1695 platili spolecne rocne 48 zl., domovni cinze 47 fl. a ze skoly 2 fl. 1700 platili spolecne rocne 57 zl., z remesla krejc. 7 fl. a ze skoly 2 fl. 1726 platili spolecne rocne 98 zl. 44 kr., z najmu zrusene vinopalny 30 fl,, ze skoly 2 fl. 1740 platili jiz Schutzgeld 208 fl., z masnych kramu 37 fl., dohromady 245 fl., a meli nyni platiti o 43 fl. vice, jak vrchni urad v Libochovicich vyzadoval, vyhrozuje, ze jim zavre synagogu. (Tedy patrne meli jiz t. c. svou synagogu vystavenou.) Proto zadali Zide knizete, aby narizeni vrchniho uradu zrusil. Podepsany na zadosti ke knizeti jsou tyto osoby: Salomon Abraham, Samuel Marek, Isak Marek, Samuel Simon, Kaufman Simon, Israel Cisovsky, Hersl Marek, Abraham Strasnitz, Berl Salomon, krejci, Lazar Tausik, Herschl Mauschl, Edl, vdova po Marku ze Slavetina a Simal Pinchas. Knize Walter z Dietrichsteina vyridil prosbu jich nasledovne: ■ 1. Vsichni Zide v Budyni za Schutz a z handle .platiti maji 175 fl., mimo z masnych kramu 34 fl. 2. Pod suinou 175 fl. vyrozumiva se tez najem ze stare vinopalny. i 3. Ale najemci vezmou na se veskery opravy domu (c. I). 4. Kdyby vypukl ohen v zidovskem meste, avsak nikoliy vinou Zidu, nebudou pridrzeni k nahrade skody. . i . 5. Na tech 175 fl. doplaceti ma i z. o. s ustanovenim, ze obec nesmi zadne potulne Zidy vice prijimati. Prijimani vyhrazuje si vrchnost. 6. Zide musi kupovati panskou vlnu, koze a zivy dobytek, ovsem za hotove. Toto narizeni nesmi urednictvO' ani zvysovati, ani umensovati, jen tak se zachovati, jak knize naridil a potvrdil. Zacatkem 19. stol. platil bohatsi Zid 4 fl. c. m. Schutzgeldu, chudsi 3 zl. a nejchudsi 1 zl. 30 kr., ale jak ho radi Zide platili, vidime nejlepe z vykazu dluzniku tohoto Schutzgeldu z r. 1836 atd., kde mnohy dluhuje 50—60 zl. za mnoha leta, a vrchnost nemuze k poradnosti prikrociti, an se tyto jindy nucene davky zacaly novymi zakony a narizenimi uvolnovati, a vrchnost nemohla jich pro dluhy soudne stihati. O rychtarich cili starostech zid. vime patrne malo, a to spise jeste z doby starsi nezli z doby nejmladsi, an se dokladu listinnych nenachazi, a ani z zidovskych knih neda se zjistiti, au vetsinou se ztratily. Tak cteme v starych zapisech, ze byl rychtarem r. 1690 Aron Citovsky z c. XVI. Pak se r. 1737 objevuje Moises Bergklotz, r. 1750 Moises L o wne r, zemr. 1826 v stari 80 let. Po nem r. 1770 Markus Lowner az da r. 1800. R. 1823 znam jest Lippman L o w n e r, napotom byl rychtarem mezi r. 1829—J.O17 Joachim Tausig, po nem v letech 1860 — Jakub Kolliner, rodic ze Strasnic. Po jeho odchodu z T3udyne nastoupil Gabriel T a u s i g, a kdyz odesel do Vidne, prevzal urad starosty Salomon Langweil, po nem Ignac Ornstein, pak zase Julius Langweil az do r. 1892, kdy odesel do Prahy. Po nem stal se starostou obchodnik striz, zbozim Josef Berman. ktery zastava tyz urad az dosud. Ponevadz pak krajsky urad zakazal porazeni dobytka ve starych jatkach c. XX, dovoliv tam pouze vysekavani masa, vystavela vrchnost novou zidovskou slachtu (jatky) na Babine pri pan. tovarne r. 1829, s podminkou, ze sice reznici nemaji z ni platiti najmu, ze vsak ale maji vsecku krev, hovezi exkrementy, odpadky a kosti pri zabijeni dobytka > svadeti otvorem ve zdi do vyzdene zumpy, odkud si vrchnost tento hnuj odvazeti bude, nebo jej dle okolnosti vzdy na 3 leta pronajme. A tak potom zidovsti reznici zabijeli dobytek v techto novych jatkach az do posledniho jich reznika Alexandra Lederera. Az do starosty Julia Langweila vedeny protokoly schuzi a ucty obecni vesmes nemecky. Teprve starosta Josef Berman zavedl od r. 1892 uradovani ceske. Zide mivali zvlastni stanky na Ioubi, vycnivajici ze strechy, na zpusob vikyru, kde slavivali dne 15. tisri (rijna) svatek podzelenou, a kde cela rodina se shromazdovala, opoustejic svuj pribytek. Byla to pamatna slavnost odchodu Zidu z Egypta, kde napotom na pousti bydlili ve stanech. Dnes vikyru vice u nas nestava. Jina zvlastnost u nas (ktere jsem byl jeste pametnikem) byly v zid. predmesti od domu k domu natazene draty, az pokud smeli Zide v nedeli s krestanskymi obyvateli obchodovati, jinak za drat jiti nesmeli, an by by^i jinak prisne pokutovani. Jeste v letech padesatych v minulem stoleti visival se strechy domku c. 138 kus zrezaveleho dratu, ktery byval natazen drive k domku c. XIX (139) pres ulici, nyni ve Fortne recene. Tyto dva domky stavaly pod mestskou Fortnou ve zdi mestske za hradebnim prikopem, pres ktery vedla drevena lavka z mesta do predmesti, a ktera napotom r. 1836 byla zbourana a prikop zahazen. Mistem tim vede nyni ulice zvana ve Fortne. hn