r. 1654 vystavela v B. panskou hospodu,' dovolila tam Zidum vysekavati maso na ukor rezniku krestanskych, kteri si pak r. 1662 proti tomuto vysekavani masa u hrabenky stezovali. Ponevadz se ale zid. reznici pani hrabence nabidli, ze za porazeni dobytka platiti ji budou 30 fl. rocne, zamitla ona stiznost reznikuv krestanskych o zakaz porazeni, dovolivsi Zidum nejen dalsi porazeni i vice dobytka, ale i prodavani masa pri panske hospode sousedum vesnickym, a aby jich hodne nalakali, davali libru masa o 1 kr. lacineji, nezli reznici v meste.
Jatky zidovske, drevene, postavila jim hrabenka jiz r. 1654 na uvedenem jiz miste (dum c. XX), a kdyz pak pri pozaru mesta r. 1692 vyhorely, dal knize Ferdinand Dietrichstein r. 1695 nove z kamene postaviti.
Svuj hrbitov mivali Zide v B. na valech za hradbami, a to za severni a vychodni zdi pri rohove baste. Bylo tam mnozstvi starodavnych pomniku, ktere ale tehdaz vsemocny zkouseny radni Alois Reiter proti protestu Zidu budynskych dal odstraniti, upotrebiv kamenuv tech co dlazby do spilky mestanskeho pivovaru. Odtamtud pri predlazbe zachranil jsem jediny nahrobek uvedeneho jiz Pinchasa z r. 1670.
Magistrat v B. zapocal na pocatku stol. 18. prodavati stavebni mista pod hradbami na nove .domky sousedum, a tak, aby si Zide zajistili vchod na svuj hrbitov, odkoupili si ulicku pres hradebni prikop na severni strane zdi. Stalo se r. 1707 takto dle smlouvy:
„My purkmistr a rada J. V. 'O. kniz.1 z Dietrichsteina (titt.) mesta B. n. Ohri v znamost uvozujem, ze zdejsi obec zid. pri tychz krchovu zidovskem (na kteryzto cesta mimo Tomase Stanka proti Druzeckymu jdouc z prikopu'.4% loket, a proti dverim [na hrbitov] 7 loketvymerena) od magistratu propusteny a prosacovany za 15 fl. mis. misto, do duchodu obecniho takove penize:;jiz odvedla, a z takoveho mista obzvlaste od tehoz Actum pri svato Jirskym terminu k obci ourok kazdorocne.po 35 kr., a p. rychtarum 10 kr., viceji z predesle in pasus majiciho mista, krchovu, pri sv. Havle do tehoz duchodu naseho 35 kr. 4% den., panum rychtarum zdejsim 10 kr. Ittem z mista bliz Veselyho Haje na Ladech (mimoradny hrbitov v cas nakazlivych nemoci) jim propusteneho taky pri terminu sv. Havelskem do jmenovaneho obecniho duchodu 10 kr. a mestskym rychtarum 10 kr. pri jim vysazenych terminech, to vse na vecnost a bez odkladu a vejmluvy jak do receneho duchodu obecniho skladati a vybejvati, tak p. rychtarum nalezite contentirovati opacena obec zidovska povinna jest, procez tuto jich zidovske obce povinnost, nase nize postavena pecet mestska potvrzuje, jenz se stalo dne 24. Aprilis v B. 1707."
Burgkmistr a L S radda.
Nasledkem narizeni cisare Josefa II. r. 1785, kterym rusi se vsecky hrbitovy ve mestech jsouci, musil byti i tento stary hrbitov zrusen, a Zide nuceni byli vyhledati si nove misto. Zakoupili tudiz od vrbeckeho sedlaka pole bliz Matkobozskeho rybnika, kde zalozili si novy hrbitov. Prvni nejstarsi tam nahrobek hlasa, ze r. 1798 byla sem pochovana Barbora Breir dlova, dcera Itziga   (Ignace)  Breidla z Libochovic.
R. 1690 dne 13. cervna dostali Zide v B. (a ovsem i na panstvi v Libochovicich) od knizete Ferdinanda z Dietrichsteina novou privilej, co; vsecko kupovati a prodavati smeji, na pr.: Platno, sukno, vlnu, vselike tkanice, knofliky, koze, hovezi dobytek, kone, koreni, tabak, koserovane a preskvarene maslo, ale toto jen pro svou potrebu mezi Zidy. jako tez s obi
lim, tez toliko jen, co sami spotrebuji, nebo k paleni koralky nutne zapotrebi jest, jen tim obchodovati smeji. Stalo se tak k jich ponizene zadosti, o cemz byli vyrozumeni. Ale Zide dle tohoto ustanoveni se nedrzeli, obchazejice toto vsemozne, nebot prodavali pak obili i sedlakum nebo formanum do ciziny, a tak ke stiznosti krestanskych obchodniku musil jim to knize Leopold z Dietriehsteinu r. 1705 prisne zakazati.
Take r. 1700 zadali Zide v B. knizete Leopolda z Dietriehsteinu, jakozto nove nastouplou vrchnost, o znovupotvrzeni jich privilegii. Takove potvrzeni diti se musilo vzdy, kdykoliv nastoupil nove panujici knize, a ten pak rozhodoval, mali se Zidum dostati novych vyhod, nebo mali se jim ubrati. Knize potvrdil jim tytez privilegie, kterych jim dal jejich predchudce knize Ferdinand. Ve sve zadosti ke knizeti prosi, aby smeli prodavati satky, tkaniny (tkalouny), syr a maslo, sul, avsak jen od vrchnosti branou (driveji neprodavali, byl to monopol mestanu), zelezo, platno, puncochy, kratke zbozi na lokte a miru, a jine zbozi, dobytek kupovati a biti,' a maso Zidum prodavati. Za to zavazuji se platiti vrchnosti 30 fl. ryn. do duchodu. Pri jich domech, skole a nabozenskych obradech aby svobodne zachovani byli. Ponevadz plati cis." dane a vrchnostenske davky, aby mohli svobodne obchodovati, a cizim kramarum, jezto vrchnosti nic neplati, aby byl podomni obchod zakazan.
Knize Leopold jim tedy tyto privilegie potvrdil. Ale vime jiz z vyse uvedeneho, jak privilegie tyto obchazeli.
R. 1695, po vypuzeni Zidiu z mesta r. 1677, meli tito na predmesti nasledujici domy takto rozdeleny, ktere t. c. stavaly:
C. III Lobl Valentin, cely dum na panskem grunte,
c. IV Marek Samuel, Vz domu na panskem grunte,
c. VII Pinchas Elias, % domu na panskem grunte,
c. VIII Mauschl Abraham, % domu na panskem grunte,
c. IX Mojzis Polak, %  domu na panskem grunte,
c. X Lebl Polak bratr, % domu na panskem grunte,
c. XIII Chalman Berl, % domu na obecnim grunte.
Za cely dum citala vrchnost 160 fl., za % domu 80 fl. na rocni splatky.
Schutzgeld, plat z celeho domu 12 fl., za % domu 6 fl.
Cinze, plat z celeho domu 10 fl., za V2 domu 5 fl.
Z mista o sv. Jiri z celeho domu 20 kr., za V2 domu 10 kr.
Z mista o sv. Havle z celeho domu 20 kr., za % domu 10 kr.
C. XII Abraham Silhavy,
c XIV Abraham Ziml,
c. XVI Aron Citovsky; kteri meli domky na obecnim grunte, platili urok z mista obci B., ale Schutzgeld vrchnosti,
R. 1691 vystavela vrchnost vinopalny v B. a v Libochovicich, pronajmouc je Zidum, kteri palili lih z obili (o bramborech se dosud nevedelo!), a vyrabeli z neho otravnou koralku pro lid. R. 1725 zrusila vsak vrchnost vinopalnu v B., ; ponechavsi si pouze v Libochovicich. Zdejsi vinopalnu pak pronajala Zidum na byty, az ji pak r. 1743 koupil uvedeny Jonas Lobl. Pak dostala cislo rimske I.
R. 1707 vydali starsi zidovsti v Praze souvercum na venkove zvlastnim listem ponauceni, kterak se muz a zena pri vydavani dluznich upisuv zachovavati maji. Take svatby zid. nesmely se jinde konati, nez pred prazskym rabinem, coz vsak za cisare Josefa  II.  pominulo,  a  svatby konati se mohly i pred
mistnim rabinem, v kterem okrsku totiz byl. To stavalo se hlavne v B., jakozto nejstarsi obci zid1, (a take nejcetneji zastoupene) na celem panstvi BudyneLibochovice.
Veliky poplach v zid. predmesti udal se dne 8. cervence 1715, kdyz vypukl mezi Zidy mor, zavleceny sem nejakym potulnym Zidem, na ktery jiz 3 Zide zemreli a tajne pochovani byli. Obec mesta podala o tomto pripadu hned zpravu krajskemu uradu v Slanem, s pripomenutim, ze Salamounova zeha (v c. XIII Salomon Abraham) nemocna jest a lezi.
Jelikoz Zide pocali houfne z mesta prchati a do lesu se schovavati, narizeno hned, aby vsichni Zide z mesta na obecni louku vrbeckou byli vypovezeni a do baraku narychlo zrizenych zavreni. Jich leceni obstaraval zdejsi mestsky lazebnik Jan Kaiser, a do mesta vyslan krajsky chirurg Josef Werner ze Slaneho. Vojsko, tehdaz v Martinevsi posadkou lezici, dostalo rozkaz cely tabor ziti. obkliciti, a nikoho z Zidu ven nepousteti. Kdo z nich zemrel, pochovan byl na Ladech u.Veseleho haje, kde byl jejich mimoradny hrbitov. Teprv potom, kdyz nikdo z nich vice jiz nestonal, ani nezemrel, smeli se Zide do predmesti zase vratiti.
Cisar Karel VI. vydal r. 1725 patent, jimz se ustanovuje, ze na kazdem panstvi smi se zdrzovati jen jisty pocet Zidu, a ten ze prekrocen byti nesmi. Kazda rodina dostala sve rimske cislo I, II atd., cemuz se rikalo rodinne misto (Familienstelle). O toto cislo mohl se uchazeti vzdy jen nejstarsi, cili prvorozeny syn, a kdyby predcasne zemrel, druhorozeny atd. Kdyby vsak byl otec zemrel bez muzskych potomkuv, dano pak jeho cislo nekteremu jinemu Zidu z jeho pribuzenstva. Misto vsak nikomu z nich drive dano nebylo, az po smrti otcove, ktera se u vrchnostenskeho uradu ohlasiti musila, a take drive zeniti se nesmel. Proto byvalo napotom mezi Zidy tak mnoho nemanzelskych deti, ktere pak teprv po snatku otcovu dostaly jmeno po otci a za manzelske byly povazovany. Vidime to nejlepe ze starych matrik, kde otec potvrzuje, ze prihlasuje dite za sve vlastni. V B. povoleno bylo toho casu krajskym uradem v^Slanem 34 zid. mist rodinnych, a vrchnimu uradu panstvi B. (ktere t. c. nebylo jeste s panstvim Libochovice slouceno) dano narizeni, ze pocet ten prekrociti se nesmi. R. 1818 bylo. techto mist v B. jiz jen '32, a pocet ten stale potom klesal, jezto tu pocet rodin odchodem do jinych osad ubyval.
Ucilli se nekdo z mladsich clenu remeslu, mohl potom snaze dostati koncesi na zeneni, nezli jeho bratr hausirnik. Odeselli Zid ze sveho mista, aniz se vratil, hledal ho vrchni urad po vsech panstvich, a nedoslali zprava o jeho pobytu, byl zbaven nejen osobni ochrany a prava zdrzovati se v zemi, ale i naroku na rodinne misto, a majetek jeho po otci zdedeny zabrala si vrchnost. Vrchnost nemohla prece ztratiti uzitku z ochrany (Schutzgeld) a cinze z domku zidovskeho, a tak domek byl jinemu Zidu zase prodan.
Ponevadz pak Zide u nas sidili vrchnost, kde a jak mohli, zapominajice radi platiti z ochrany (coz dokazuji v uctech kazdorocni nedoplatky), vyzrala na ne vrchnost zase tan, ze chtelli se Zid zeniti, musil vrchnosti nejmene 120—200 fl. zastavy sloziti, kterou vrchnost pujcila pak na chalupu nebo statek na hypoteku pod urok, aby tim vrchnost byla kryta, kdyby snad Zid „zapomnel" ■— coz se zhusta stavalo •— svuj ochranny poplatek nebo cinzi z domku zapraviti.
Po vyhlaseni svobody r. 1848 a po zruseni ochrany domahali se nekteri zdejsi Zide (na pr. Bohumil Low
ner, Herman Fanta a j.) o vraceni teto zalohy, kterou jim vrchnost po roce 1850 zase vratiti musila, nemajic zakoniteho podkladu k zadrzeni.                         '": :    ' ■
R. 1734 stezovali si budynsti mestane opetne vrchnosti, ze Zide vedou zakazany obchod obilim, a ze se onem v obchodu ujma a skoda cini. Totez opakovalo se r. 1773, takze konecne knize Karel z D. vydal zapoved Zidum obili dale kupovati a prodavati. Ale jak nas zkusenost uci, vysly vsecky zakazy naplano, nebot Zide ve sve houzevnatosti vzdy tohoto vynosneho obchodu znovu a znovu se chytili. Vlada jich pri vedeni tak castych valek potrebovala, krestan nakupy obstarati nedovedl, a tak zakazy prisly nazmar.
Puvodne Zide nemivali v Budyni vlastni sve modlitebny cili synagogy, nybrz shromazdovali se k vykonani poboznosti v domku, ve kterem nahodou bydlil ten neb onen ucitel neb rabin ci zpevak.
SynagOga' (vnejsek)
Teprve po r. 1631, jak znamo, ucinili si synagogu v dome cv 31 v meste, kteryzto dum ale k rozkazu vrchnosti musili zase r. 1677 krestanu zpet vratiti. Teprve ke konci prvni polovice 18. stol. zakoupili 3I zborenou stodulku Santrochovskou proti c. XIII. a XIV., kde si vystaveli velkou modlitebnu se stropem drevenym a strechou sindelovou. Ale pro stale valky s Francouzi a Prusy nemohli stavbu dokonciti, a Staveni ci zdivo maltou ovrhnouti. Tepive r. 1825 mohli Zide prikrociti k dokonceni stavby sve synagogy. Zadali tudiz knizete Frantiska Josefa z Dietrichsteina o prenechani 18.000 cihel z panskych cihelen na nove klenuti, a to na uver na radu 18 let k splaceni. Knize vsak k zadosti jich nesvolil. Daroval jim radeji 3000 cihel, ale ostatnich 15.000 kusu musi do tri let, 1826, 1827 a 1828 splatiti. A tak Zide teprve synagogu dali sklenouti, a celou maltou ovrhnouti.
V synagoze chqyaji dosud zluty praporec, porizeny r. 1800, podobny cechovnim praporum, jehoz uzivali pri ruznych slavnostech.                                      .
Za starych dob mivala skola zidovska a modlitebna u Zidu budynskych jeden a tyz vyznam, nebot chodily do skoly nejen jich ditky, aby se tu ucily cteni hebrejstiny a nemciny (o cestinu.cili ceskou rec nestali, povazujice ji za menecennou, a jen tolik se ji