1862 dceru Julii Steinerovou vzal si. LeopoldFreudenfels z jesina, ekonom. 1864 vyhorel. 1869 prikoupil od domu c. XVI celou zahradu. Pak c. 40 a 219.
1879 prodal dum se zahradou Janu Mlezivovi, zahradniku.
C. 131.
1857 koupil od krestanky Barbory Farove domek Bohumil Lowner, syn Lippmanuv, zbehly pismak hebrejstiny, z c. XVII. Obchod obilim. Zemr. 1903. (Syn jeho Ludvik Lowner dum c. 41 v meste.) Dum presel do rukou krestanskych.
C. 133.
1833 pronajal Jan Vysoky domek Samueli Ornsteinovi, rezniku, na 28 let. 1854 stal se Samuel O. knihovnim vlastnikem a pak ho 1859 prodal krestanu. (Via pak c. 57.)
C. 134.
1896 koupil v drazbe Leopold Reich, kupec z c. 145, ale prodal ho r. 1900 zase krestanu Janu Suchomelovi.
C. 137.
1788 dedicove Stankovsti pronajali dil sveho domu c. 138 (dilnu kovarskou) prizemni Hermanu Englovi pro obchod strizni. Ten ho pak r. 1820 prestavel a o patro zvysil. Se sousedem Zikmundem Fary ucinil smlouvu, ze mu tyz dovolil uciniti svym dvorkem kanalek ze zachodu do' verejne stoky na ulici.
1849  dostala dum, oddeleny od c.   138,   dcera  Johanna Englova, "vdana   za   Jakuba   Kolinra.   Strizni obchod.
1876 koupil od Kolinra MUDr. Fr. Hendrich, lekar.
C. 138.
1819    po   krestanu   Josefu   Pechovi   reznik   Filip Schalheim s zenou Evou Kuh z Libochovic.
1850  dostal ho syn Abraham Schalheim s zenou Katerinou.
1889 dedil ho syn Markus Schalheim, advokat v Jablonci.
1908 od neho ho koupil krestan Jan Adamek.  ..  ..
C. 141.
Stara lekarna. Puvodne domek krestansky, prizemni. Zednik Jan Patocka, vlastnik, po trikrate vyhorel, zadluziv se. R... 1764 Zid Gabriel Tausig, pujciv mu do staveni na 2266 fl., pronajal dum na 25 let. Za to mu Patocka zapsal nove vystavene I. patro r. 1782. Polejsek dostal 1779 syn Jan Patocka, ktery ho prodal neveste Frantisce Hartmanove a zenichu Josefu Weinzirloyi, lekarniku. Nyni tu tedy prvni lekarna. Weinzirl zemr. 1808 a vdova Frantiska vzala si provisora Josefa Velzla, lekarnika.
1785 po Gabrielu Tausigovi dostal horejsek syn Gerson (Gabriel) Tausig.
1820  od neho horejsek koupil   Alexander  Lederer, reznik, s zenou Sarcu GelLnerovou z c. II.
1820 dolejsek od Velzla koupil Michael Schermer, zid. lekar.
1833 od Schermera dolejsek koupila Alzbeta Gellnerova, manzelka Abrahama Gellnera, syna Jos. Samuele G. z c. 103. Obchod obilim.
1851  od Alex. Lederera koupil   horejsek   Abraham Gellner, a tak dum »celil.
1870 dostal dum tyz syn Julius Gellner, obchod kolonialni a obilim, hnojivy. Prvni manzelka Klara, zemr. 1904, druha, jeji sestra Johanna. Dostal i dum c. XX a 1909 prikoupil vedlejsi dum c. 142, ktery prestavel.
1926 dostal vsecky 3 domy syn Artur Gellner, na? roz. 1897.                .,
.                .              C. 144.            :               ..,...
1900 v drazbe po Frant. Davidovi koupil dum Leopold Reich, kupec v c. 145. Dum zboren a nove vystaven. 1912 vdova Karolina — viz c. 145.
1923 dostal syn Otto Reich s c. 145.
C. 145.
Je to polovina kdysi domu c. 46, rozdeleneho na c. 45 a a c. 46 b. Polovinu domu c. 46 a koupil od Mateje Krivana r. 1853 Salomon Langweil a zridil tu kupecky obchod. 1869 prikoupil pak zadni dil c. 46 b a zboril ho pro velikou seslost. Pak si koupil kozeluznu c. 121.
1885 prodal dum i s kramem bratru Benediktu Langweilovi a zene Barbore, chromemu, o berli. 1892 pristavel na miste zboreneho novy domek.
1895 dostala dcera Karolina Langweilova, vdana za Leopolda Reicha, obchodnika i v obili. 1900 prikoupil c. 144. Zemr. 1912, Vdova Karolina.
1923 dostal oba domy syn Otto Reich s zenou Evzenii Ofnerovou ze Zavlekova.
C. 186.
Puvodne domek krestansky u Rybnicka. Pak tu mel byt mytny silnice.
1838 od dedicu Hofmanoyych koupil ho Wolf Bulova (Gliickman), pachtyr myta. Ale jeste toho roku postoupil ho Marku Sohrovi z Libochovic, ranhojici v Teplicich.
1844 od Sohra ho koupil Gabriel Tausig, doktor ve Vlas. Benatkach (viz c. 121).
1849 od neho ho koupil Herman Fanta, obch. platnem, syn Abrahama F. z c. X, s zenou Sarou Hoffnerovou z c. XIII. Domek o patro zvysil.
1881  dum prodal krestanu   Janu   Vancovi,   koupiv dum c. 14 v meste.
C. 219.
Dvorec (Forberk) 1586 Michnovsky — naposled Terebovsky.                                                              ■
1882  od mlynare Fr.   Kettlera   koupil   dvorec   bez, poli, se stodolou a zahradou Leopold Freudenfels, rolnik z Jesina, s zenou Julii Steinerovou z c. 130. Mel najmute  pozemky mestanu  a  vedl hospodarstvi.
1894 prevzal hospodarstvi syn Gustav Freudenfels s zenou Olgou Skalovou. (Bratr Bedrich Freudeufels je lekarem v B.) Gustav zemr. 1912, vdova vedla po cas hospodarstvi sama do vyjiti najmu.
1919 koupil dvorec Bertold Goldman ze Stare Rise na Morave, se zenou Pavlinou Stastnou ze Zdemic. Ekonom.
V meste.           •
Zide, kdyz smeli po r. 1850 kupovati domy i v meste, jsou tito:
C. 2.
R. 1859 od Josefa Drozdika koupil dum Abraham Tausig z Noveho Straseci s zenou Marii. Obchod kolonialni. On zemr. 1861.. Vdova Marie provdala se zase za Samuele Brauna. Odesli do Redhoste.
1861 dedi dum ditky: Aloisie, Matylda a Janni Tausigove.                                                                .
1866 od nich koupil dum s kramem kupeckym Salomon Langweil, syn Natana, c. XIII. — Pak c. 145 a 121.
1871 prodal dum krestanu Pavlu Bukovskemu.
C. 13.
Byla to stara skola krestanska. Od Antonina Hadka koupil dum 1879 Josef Berman z Redhoste   s   zenou
Reginou Ledererovou, dcerou Alexandra z c. II. Strizni obchod.
C. 14.
1878 v drazbe po Fr. Prochazkovi koupil Herman Fanta s zenou Sarou (viz c. X a c. 186). Strizni obchod.
1884 dostal dum c. 14 syn Sigfried Fanta. Odesel pak do Prahy, kde na Vinohradech zaridil kravin s mlekarnou.
1908 prodal jej krestanu Jaroslavu Finfrlovi i se zbozim v krame.
C. 18.
1900 v drazbe po krestanu Fr. Davidovi koupil Ludvik Polak; podonnii obch. a zid. kostelnik, s zenou Rosinou Steinerovou z c. 113. Ona se 1916 utopila.
1917 prodal dum Polak krestanu.
:                           C. 29.%
1869 od Frant. Minky koupil dum Moric Loffnei, sedlar, syn Salomonuv z c. XV, se zenou.
1902 dostala dum dcera Emma Loffnerova, vdana za Michaela Tausiga, sedlare. On zemr. 19
19      prodala vdova dum krestanu.
C. 34.
1880 koupil od Karla Blazka dum c. 34 Gabriel Tausig, bursian, syn Jachima z c. I (predtim tez c. 38 a c. 121), s zenou Frantiskou. On zemr. 1888.
1889 prodala ho vdova Frantiska lekarniku Ludv. Schartlerovi,krestanu. •
C. 35.
1861  koupil dum   ten  v   drazbe   Lippman   Steiner (vulgo Bezkrve), syn Markusa z e. 130.   Obchod  dobytkem. (Prv   c. 41.)
1862  prodal ho krestance Anne Langrove.
C. 37.
1893v drazbe po tajemniku Alex. Cesalovi koupil ho Ferdinand Steiner z Veseli se zenou Reginou \eitlerovou z Lince. Strizni a galanterni obchod. Dum cely prestavel, a: tim si ublizil. Byl pak nucen dum r. 1913 prodati. Odesel do Teplice, kde pak zemr.
C. 38.
1858 v drazbe po zemr. Fr. Svobodovi koupil dum Gabriel Tausig, vinopal a pak bursian, s zenou Frantiskou. Viz pak c. 34.
1860 dum prodal krestanu, odesed do Vidne hrat na burse.'
C. 40.
1880 od Antonie Radesinske koupil dum Leopold Freudenfels, rolnik z Jesina, se zenou Julii Steinerovou. Prv c. 130, pak c. 219.
1882 prodal dum uciteli Fr. Zazvorkovi.
C. 4L
1864 v drazbe koupil Markus Steiner, syn Judy z c. XVI — pak c. 130.
1867 dostal ho syn Lippman Steiner. Dal novou taskovou strechu, ale remeslnikum nechtel zaplatiti a tak mu dum exekucne prodan. (Viz pak c. 35.)
C. 42.
1884 po snir.ti Anny Pokorne v drazbe koupil Ludvik Lowner, syrt Bohumila z c. 131, se zenou Marii Steinerovou. Obchod obilim a plodinami. Nadelav mnoho dluhu a padelav smenky, prchl do ciziny, stal se nezvestnym, zanechav tu zenu s dvema detmi. 1895; prirknut dum soudne opustene Marii Lownerove.
• 1920 po smrti Marie Lownerove. dedi ditky:. Otto Lowner a Jindriska, vdana 1922 za Viktora Picka. 1922 prevzali polovinu domu od bratra a svakra Otty. Obchod plodinami.
C. 57.
1850 koupil od Josefa Radesinskeho dum, Samuel Ornstein, reznik (viz c. 133 a XVI), syn Jachimuv. Dal na dum taskovou strechu.
1874 dostal dum syn Isak (vulgo Ignac)  Ornstein.
1890, prodav dum Josefu Rackovi odesel do' Prahy.
C. 58.
1852  od Fr. Skopce koupil dum Mendl Tausig, syn Emanuela z c. XIX (viz tez c. XVII).
1853  prevzal ho syn Bernard Tausig. Prodav dum krestanu, odstehoval se do Litomeric.
C. 72.                               .      ,
1896 od rolnika Antonina Srbka koupil tyz dum Josef Ohrenstein ze Soutic (Benesov) s zenou Matyldou Gellnerovou, dc. Abrahama z c. 141. Dum cely prestavel. Obchod obilim a smisenym zbozim. On zemr. 1929.
Tim tedy koncime osazeni Zidu na predmesti nebo v meste Budyni bud na kratko, bud na dlouho, a prikrocime k dalsimu liceni o jich spolecenskem postaveni a osudech ve verejnem zivote.
R. 1650 vydany Zidum v Cechach za Ferdinanda III. zvlastni privilegie, jak nasleduje:
„Vyklad cesky.
Extrakt z onych od Jeho Cis. a kral. katol. Milosti nejvyssi zidovstvu Prazskemu, tez i zemskemu tohoto kralovstvi Ceskeho udelenych konfirmovanych privileji.
Numerus  secu n dus.
Aby oni taky svuj obchod a obziveni dosahnouti mohli, My jim vsechny poctive, v jich predeslych privileji.povolene a az posavade vedene zivnosti a handle s prodejem a kupovanim vselikych kupeckych a kramskych zbozi podle lokte, miry a vahy, tez taky z rozlicnym metalem, (coz my in specie jsme nezapovedeli), svobodne vedsti, a kam oni prijdou na otevrene kvelby a kramy, na placich a rynkach dati a drzeti na verejne rocni a tyhodni jarmarky jako jini krestansti a handlirove jeti, a tam s jejich vecma a zbozim uprimne bez nejake toho prekazky, handlovati a prodavati, napodobne syrovejina a vydelavanejma kozmi, Ittem s vlnou, obilim, zivym dobytkem i masem (vsak daleji a jinace ne, nez jak ona od nas mezi krestanskyma a zidovskyma reznikami dne 14. novembris 1647 roce prosle resoluci v sobe obsahuje a prikazuje), vino pod obruceni (v sude), v sirokym a ouzkym domacim i cizim sukne na lokte a kroj, v slanych a suchych rybach (coz oni od starodavna sem prinesli), toz taky s jinyma vecma handlovati, takove k sve vlastni potrebe skupovati, a v prazskych mestech i jinych mestech zase prodavati, i take jestli zbozi je, ktere od nas obecne zapovedino neni, jinam ven ze zerne vyvazeti, vino vysenkovati, a aby oni s jejich vsech od prazskych mestanu a jinych cizich skoupenych vin ani ve branach neb moste cla atvice penez nez jini krestansti mestsnino vedavaji, podle starobyleho spusobu, davati, ani od nich zadati nemaji, nejmilostiveji povolujem."
Patrne z tohoto privileje tedy vysvita, v  cem Zide
jiz od pradavna obchod svuj vesti smeli, a take vedli.
Pravili jsme jiz vyse, kterak hrabenka Lidmila ze
Sternberka byla Zidum v B. naklonena, a to  patrne
z priciny, ze dovedla z nich dobre teziti. Kdyz pak