byl pro dluhy 1756 exekucne na dva. dily „prodan,, levy a pravy od vchodu. 1756 levy dil koupil Jakub Mates Libochovicky (1787 zvan Gellner). _ 1756, pravy dil koupil Abraham Mauschl (1787 Ehrlich), syn Salomona Mauschla, s zenou Rachel. 1774 levy dostal vnuk Markusuv Lebl Wolf &e sestrou Rachel. 1790 tyz levy dil koupil Jachim Hpffner z c. XiH. 1792 pravy dil drzi vnuci Abrahama Mauschla po neboz. synu Salomonu Ehrlichoyi: Zacharias a Emanuel Ehrlichove. Zacharias zemr. 1800. 1800 po bratru dedi Emanuel Ehrlich s zenou Annou. Krejci. _ 1820 levy byt koupil Salomon Fischer ze Mseneho. Koupe nebyla vsak schvalena. . . 1823 prikoupil ji tedy Emanuel Ehrlich s . zeuou Annou. Ma cely dum. 1840 dedicove Ehrlicha: Simon, Leopold, Eva a Karolina. 1862 od dedicu koupil bratr Simon Ehrlich. 1880 presel do rukou krestanskych. 1908 koupil Julius Langweil ke kozeluzne c. 121 na byty pro delnictvo. Dodnes v nem ve sklepe stara koupel zidovska, vyzdena. C. XV (125), na obecnim. 1706 pise se: Na Travnice (zahrade) na vlastni naklad vystavel r. 1706 Salomon Abraham, syn Abrahama z c. XIV (124). R. 1740 pristavel I. patro. Synove Salomonovi: Elias Isak (1787 Koralek) s zenou Juditou dostal horejsek, a bratr Mojzis Salomon. (1787 Loffner) dostal dolejsek. 1806 dolejsek dostala dcera Edl Koralkova, 1809 vdana za Filipa Perelesa. 1806 horejsek dostal Mojzisuv syn Gutman Loffner s zenou Evou. 1830 dolejsek prevzal Isakuv vnuk, syn Judy, Markus Koralek se Sarou Heller. 1832 horejsek zase syn Gutmanuv Salomon Loffner. Zapis teprv 1850. 1862 od Koralka koupil dolejsek krestan Jos. Rubes. 1862 horejsek Salomonovi dedicove: Adolf, Mojzis (Moric) a Rosina Loffnerovi. 1870 od nich koupil horejsek Jos. Rubes, a tak mel cely dum. Od r. 1919 patri ke kozeluzne c. 121. C. XVI (126). Stoji na miste, kde nekdy (1620) stodola pri Forberku Mikulase Desatnika z c. 70 v meste byvala. Vrchnost ho stavela a 1690 koupil jej Aron Citovsky s zenou Evou. R. 1693 prodal mu Tomas Hovorka z c. 70 tu zahradu pri Forberku az k potoku. (N. b. Tak zahrada patri nyni k dOitnu c. 130.) Synove Arona byli: Sraule, Lobl a Isak Citovsti. Dcera Rosalie CitOvska vzala si Isaka Arnsteina (pak Ornsteina) ze Mseneho a dostala po matce Eve horejsek: svetnici, kuchyni, komoru, dil pudy, podzelenou, pul sklipku a % zahrady dle Kindla c. 122. 1748 domek na 3 dily mezi syny rozdelen. V prizemi predni cast a zadni dil, pak cely horejsek. 1748 predni dil dostal syn Sraule {Israel) Citovsky se Yi zahradky, a od dcery sveho bratra Lobla, Tradi. koupil jeji zdedenou Ys. zahrady, takze mu patrilo nyni V2 zahrady. Zadni dil domu dostal syn Isak (od 1787 zvan David Steiner) se Yi zahrady. 1780 predni dil koupil Samuel Gellner, pekar. R. 1792 prodal Isaku Ornsteinovi svuj dil pudy. 1790 zadni dil dostala dcera Anna Steinerova, vdana za Rafaela Steinera, pribuzneho. Pristavel vzadu komurku pro tchana Davida Steinera, ktera je v dome dosud. 1790 pro velike hadky vysadila mestska komise mezniky v jich zahrade. 1808 predni dil dostal Samoeluv syn Lippman Gellner. : . . . 1812 zadni dil dostal Rafaeluv syn Juda Steiner. 1823 horejsek prevzal Isakuv syn Joachim Ornstein se zahradkou. 1847 predni dri ujal Lippmanuv syn Herman Gellner. 1851 zadni dil zase Juduv syn Markus Steiner. Pak mel c. 130. Jeho zena byla Frantiska. 1857 Steiner prodal zadni dil krestanu Mateji Francovi (vulgo Herynek). 1867 vdova Herynkova (Francova) prodala svuj dil Stepanu Leblovi, krestanu. 1867 predni dil koupila Sejdl Neuschulova pro Naf • tali Kocha, pribuzneho, syna Lazara, zid. ucitele zde, pak v Uhrinevsi, naposled v Plzni, kde co rabin, jsa povahy vystredni a prchle, se obesil. 1869 prodana od domu cela zahrada Leopoldu Freudenfelsovi, zeti Marka Steinera, k domu c.; 130. 1878 horejsek drzela Katerina Ornsteinova, dcera Jachima. Od ni koupila ho 1891 Frantiska Gellnerova dcera Bernarda G. z c. XVII (127). 1894 predni cast od Kocha koupila obec zidovska pro* chude prislusniky. 1926 koupil vse od Gellnerove i od obce zidovske krestan Jos. Schor, mimo zadni cast Leblove. . C. XVII (127), Stoji na obecnim miste. Puste misto u Forberku nekdy Mikulase Desatnika z c. 70. 1752 koupil puste misto a stavel prizemni domek Mojzis Martinsky (zvany 1787 Lowner) s zenou Rebekou. 1828 zpustly domek dedil syn Lippman Lowner. 1829 koupil ho Emanuel Tausig. Znovu prestavel a O' patro zvysil, kde zridil jircharnu. Dosud sklipek s vodou, kde macel kuze. 1853 dostal ho syn Gottlieb Tausig. Pak odesel do Prahy. 1880 prevzal bratr Moric Tausig, banker v Praze. 1889 koupila ho Frantiska Gellnerova, dcera Bernarda, kostelnika (vk tez c. XVI). Zemrela 1929. 1929 dedila sestra Zofie, ydana za Hermana Neumana, lakyrnika. C. XVIII (128). Stoji na obecnim miste. Pozdeji rozdelen na dolejsek a horejsek. 1750 stavel s povolenim, magistratu Abraham Mojzis Pereles. Sluzebnost: Dovoleno mu sousedem vesti hejzuk (kanalek) domem c. 129. 1789 koupil prizemni domek Juda Koralek. 1790 od neho koupil zase Lazar Tausig. Od r. 1803 drzeli ho spolecne Jonas Lowner s Tausigem. 1805 koupil ho Filip Schutz z Trebivlic proti odporu zdejsi obce zidovske, ktera mu prislusnost zdejsi odpirala. Postavil I. patro. Jemu povoluje soused Jan Krivan z c. 129 udelati do dvora pri. svem domku okno i ten hejzuk za obnos 40 fl. 1813 koupil prizemi Salomon Gliickman (Budlovsky) a s nim bydlil jeho syn Marek Budlovsky. 1815 cely dum koupil Daniel Langweil a syn Alis. Prestaveli ho 1846. 1860 dostal ho zet Langweiluv Josef Kiesler z Lovosic, 1881 dedili synove: Markus a Herman Kieslerove. 1897 koupil ho Leopold Steinet, (cizi) obchodnik, s zenou Herminou Ehrlichovou z Dolanek. Ucinil vsak r 1899 upadek, a dum presel pak do rukou krestanskych. C. XIX (139). 1706 stavel ho na obecnim miste bliz jatek zid. krestan Kristian Bez, a pak jej po delsi cas drzeli jeho nastupci, az jej na radu let pronajala zid. rodina Schalheimu. . v 1839 prevzal ho Emanuel Tausig (viz c. XVII), ale zapisu vziti nesmel. Pujcil totiz pravemu vlastniku Vacl. Seidlerovi, sevci, penize, a stal se tak jen zatimnim drzitelem, kde mohl bydleti. Chatrny domek prestavel a o patro zvysil. Teprv r. 1864 byl mu dum do knih pripsan. 1878 koupil ho Salomon Beck, krejci, s zenou Julii Gellnerovou. • 1901 po smrti Becka presel zase do rukou krestanskych. . ..... .. ...... e.xx (i4o). 1650 puvodne t. zv. Zidovska slachta (jatky) prizemni a pri ni masne kramy. Stavela hrabenka Lidmila ze Sternberka ze dreva a hiinou vymazane. Mezi panskou hospodou a jatkami puste misto, kudy vozila se voda z reky do mestskeho pivovaru. Pred r. 1765 patrilo toto misto Vaclavu Vicherovi z c. 2 (nyni zruseneho) na predmesti. Z jatek platili Zide vrchnosti 30 fl. rocne. ■ ■ 1696 vyhorele jatky postaviti dal knize Ferdinand z Dietrichsteina z kamene. 1717 zadal Marek Kaufman vrchnost o povoleni vystaveti nad masnymi kramy vlastnim nakladem byty pro sebe s pavlaci k obyvani. Povoleno. Pozdeji nadelal dluhy, a byty prodany. 1738 koupil horejsek Lazar Tausig. 1765 prikoupil od Vaclava Vichery to puste misto na vystaveni kvelbu (spycharu) do dvorecku. Dosud nachazi se na tomto spycharu ve stite zidovska hvezda. Pak na tomto dvorku vystavel pri zahrade panske hospody maly domek k obyvani. ■ . ■ 1793 dostal vse syn Abraham Tausig —viz tez c. VI. 1811 drzel vse syn Lazar Tausig & zenou Rachel Bischickou. 1829 masne kramy v prizemi koupila od vrchnosti obec zid. 1833 horejsek dostala Lazarova dcera Johanna Tausigova, ktera si vzala 1840 Daniele Ornsteina z c.XVII. 1850 od nich koupil horejsek Abraham Gellner z c. 141 s zenou Alzbetou Lichtensteinovou. 1870 po matce dostal horejsek se spycharem a domkem syn Emanuel Gellner. Nadelal vsak dluhy. 1883 pro dluhy prevzal po nem otec Abraham Gellner. 1892 dostal od otce Abrahama druhy syn Julius Gellner i s domem c. 141. 1896, kdyz Zide prestali vysekavati maso (poslednim reznikem byl Alexander Lederer z c. II); koupil jatky od obce Julius Gellner, .spojiv tak cely dum... 192 dostal vse syn Arthur Gellner. Pametihodno pri techto domcich je, ze byly rozdelovany na dve, tri az ctyry svetnice, prave to kumbalky, a musime rici i prave diry, kde mnohdy bydlely dve az tri spriznene rodiny pohromade, a bylo ku podivu, ze u nich hepropukavaly nebezpecne choroby kazdeho roku. Ve meste drive bydleti nesmeli, mista k stavbe novych domku se jim nedostavalo, a tak se musili krciti jen v techto zidovskych domcich, ktere pro cetny jich pocet nedostacovaly. Teprv od doby cisare Josefa II. mohli se i v krestanskych domech usazovati, ale jen co najemnici, nebot domu techto kupovati nesmeli. Ale i tu dovedli zakon obchazeti, nebot, zapujcivse zchudlym mestanum penize, pronajimali si domy jich na radu let (25—30), neplatice ovsem najmu zadneho, an tento vyrovnan byl na miste urokuv ze zapujcenych penez, a tak povazovali se pak za majitele domu, co pravy majitel jim konal sluzbu knihovniho figuranta. Az teprv po roce 1850 mohli si dat dum na jmeno sve do knih zapsati. Mimo tedy techto zid. domu na predmesti drzeli Zide jeste domy krestanske jak na predmesti, tak v meste, jak nasleduje: Na predmesti: C. 103. . • . ■ Polovinu domku c. 103 koupila r. 1789 (ovsem bez zapisu) Zidovka Libuse Bischicka na 28 let. Po Bischicke r. 1836 koupil ho Salomon Gellner z Roudnicka s zenou Katerinou, a od neho ji r. 1841 bez zapisu koupil Josef Samuel Gellner z B., t. c. pachtyr pan. poli v Nizebozich (vulgo Josifek), s zenou Rebekou. (Syn jeha Abraham Gellner v c. 141 a XX.) 1878 presel tento domek do rukou krestanskych. C. 113. 1866 koupil tento domek v Ostrovni ulici David Steiner s zenou Alzbetou. On zemr. 1884. 1885 od matky Alzbety dostala domek dcera Regina Steinerova, ktera pozdeji vdala se za Ludvika Polaka, podomniho obchodnika a zid. kostelnika. Pak presel do rukou krestanskych. C. 121. Kozeluzna. 1620 byl to dvorec kralovsky k domu c. 9 v meste. Byl stale v drzeni krestanu az do Josefa Gaube r. 1843. 1844 koupil ho MUDr. Gabriel Tausig, lekar ve Vlas. Benatkach, pro sveho otce Abrahama (viz c. I). Bratr tehoz Gabriele byl Jachim Tausig. 1849 od stryce Gabriele dostali bratri Gabriel, Lippman a Josef Tausig, synove Jachyma. Ovcin zrusen a staveny dilny pro novou vetsi kozeluznu. Staveni, dosud prizemni, zvyseno o jedno patro. Lippman a Josef odesli do Litomeric, Gabriel do Vidne, kde utrpel pri krachu na bursach 1873 velike ztraty. •■ 1871 kozeluznu koupil Salomon Langweil z c. 145 s zenou Barborou. ~ 1879 dostal ji syn Julius Langweil s zenou Florou z Melnika. 1893 ze stodoly postavil strojovnu a novou dilnu. 1900 tato dilna vyhorela. 1904 koupili ji bratri Jindrich a Max Gerbrove z Rakovnika. I905 prevzal ji Max Gerber sam, kdyz byl bratra sveho notne osidil. R. 1919 prestavel rozsahle celou kozeluznu, prikoupiv obecni; Ostrov a dekanskou zahradu tamtez, a vedlejsi domek Kindlovsky c. 122 se zahradou. Nadelav mnozstvi dluhu, ucinil upadek, a kozeluznu v drazbe 1922 prevziti musila Ceska bankovni jednota v Praze jakozto nejvetsi veritelka. Od toho r. v tovarne se nepracuje. C. 129. 1849 od dedicu Jana Krivana koupil domek Lazar Gellner, pekar. .. • . . ■ 1875 presel domek zase do rukou krestanskych. C. 130. 1849 od pekare Frantiska Prochazky koupil domek Markus Steiner (vulgo Bezkrve) s zenou Frantiskou z c. XVI (pak c. 41 a 35 v meste).