Geschichte der Juden in Budin.
Bearbeitet von Antonin Janda, Archivar in Budin.
\J Zidech v Budyni nad Ohri z prvnich dob jich usazeni neni naniv.nic znamo, ale domysleti se muzeme,..ze tu jiz asi zahy za Premyslovcu, kralu v 13. stol., aneb nejpozdeji za panu z Hazmburka ve 14. 0o\. usazeni byli, a to za severni zdi mestskou na „predmesti zidovskem". Preckali tu 4 panujici rody. Krale ceske do r. 1336, pany Zajice z Hazmburku do r. 1613, ,pany ze Sternberka do r. 1676 a pany Dietrich steiny do r. 1848, do konecneho osvobozeni. Prvni jich domek byl jiste pod branou Ricni pri ceste do Libochovic, nyni letohradek se sklepem pri panske hospode c. 102, ktery obyvan byl pred r. 1630 Zidem Abrahamem a byl r. 1631 s ostatnimi domky na predmesti i v meste Sasiky vypalen.
Prvni historickou zminku o Zidech v :B. podava nam deska s hebrejskym napisem z dostavby noveho mlyna r. 1535 takto:                    .                 , :       ~  .
„Miklot baal horechaijim Nosu lamorom enajim Uwikesch meel haschomajim, SchelO jechelohut esch Veal jechasar lo majim, Veal jimach hankore baazaltajim Vejske lelomos och'tajim 296." (Zkracene rok 5296 z. kal. — Dle krest. r. 1536. — Casopis HylOs c. 19 ze dne 12. kvetna 1821.)
Cesky znamena: „Mikulas Pan (ma byti Jan Mikulas IV. z Haizmburka), vlastnik tehoz mlyna, pozdvihl oci svych k nebesum a upel k Bohu, ktery kraluje na trunu v nebesich, by jej (mlyn) od zhouciho ohne, od nouze vodni, od znilobuiy dreva, a aby se nikdy nesesul, opatrovati racil, tez by ont jemu jak na tomto svete, tak na onom vsecko dobre udeliti racil."
Pod timto hebrejskym napisem vytesano jest cesky: „Pozehnani bozi jest velike zbozi, pokora jest prava moudrost, spravedlnost jest ta nejvetsi ctnost — 1535."
Tata deska umistena byla nad vchodem do mlyna, a zustala tam podnes, ackoliv byl stary mlyn nove prestaven.
Tento neznamy Zid byl tedy prvnim najemcem noveho mlyna, staveneho p. Janem z Hazmburka r. 1535, a to nejspise proto, ze asi zapujcil p. Janovi penize bud na stavbu tohoto mlyna, nebo snad na jeho cestu do Palestiny a Egypta, kterou vykonal r. 1518 az 1520.
Slechta ceska Zidy velice podporovala v jich handlech, ci obchodech, protoze z nich mnoho tezila, ano i penize od nich si dluzila. Kdejaky obchod se vyskytl, chytili se ho hned chytri a proziravi Zide na ukor nehybneho ceskeho lidu. Lid skutecne byl po bitve na Bile hore hrozne zbedovan, nebot ani skol se mu ke vzdelavani nedostavalo. A co lid cesky byl pro viru utiskovan a pronasledovan, Zide ku podivu byli chraneni, nebot na ne msta Rima se nevztahovala. Tak v B. sverili jim pani Sternberkove, jakozto novi drzi
. Budyne 1                                                                                                   1
Dejiny Zidu v Budyni n./O.
Zpracoval
Ant. Janda, archivar v Budyni nJO.
tele panstvi Budyne, vybirani cel a dani. Mestane stezovali si proti tomu radam komory ceske, a odtud prisel r. 1631 pripis pani vdove Marii Maximiliane Sternberkove s narizenim, ze nesmi nadale sverovati vybirani cel Zidum pod. uvarovanim tezke pokuty. Bylo to clo hlavne ze zbozi kupeckeho, z obili a z mostu pres reku Ohri u Budyne.
Z r. 1638" zname soupis vsech Zidu v B., ktery vyzadali si od mesta pani hejtmane kraje slanskeho, a ktery tuto cely podavame: „Na jiste poruceni J. M. (jich milosti) panu hejtmanu kraje Slanskeho (byli tb Jan Zdenek Vratislav z Mitrovic a Adam Vaclav Boryne ze Lhoty na Msenem) poznamenano, co se ZidOv vsech velkych i malych obojiho pohlavi v meste Budyni n./Ohri nachazi, i na predmesti:
V miste:
U Jana Kosinka (c. 2 a 3): Marek Aser (driv v c. 63) s zenou, .syn, dcera, chuva. Ziml Vlach (pak c. 6) s zenou, syn, dcery 4. Lazar (1630 c. XIV [124], 1654 c. 25] s zenou, synuv 5, dcery 2. Samuel knihar s zenou, syn v Praze, dcera doma.
U Martina Bambulky c. 36: Abraham Silhavy (1654 c. XII [109])  s zenou, syn, dcera.
U Desatnika c. 70: Jakub s zenou, syn. Item Kafmon s zenou, syn.
V dome Jana Stehlicka, primasa, c. 56: Hyrsl s zenou, syny 3, dcera.
U Pavla Kralicka c. 45: Samuel Alexander s zenou, dcerou.
Na pred me sti:                        ~~
Abraham s zenou, u neho Zahele s zenou, syn. Stalo se v pondeli 21. Juni 1638, a pro lepsi toho jistotu   a   dosvedceni   peceti   mestskou   nadepsaneho mesta Budyne upecetino."
Jan Sebor Kamensky, pisar a spoluradni, m. p.
Bylo tu tedy toho casu 11 rodin zid. se 49 cleny, a k tomu zvlastnost, ze smeli vedle privoleni pana ze Sternberka (vlastne jeho lakotne manzelky Lidmily Kavkovny z Rican, ktera.; vlastne spravovala hospodarstvi sama) i v meste prebyvati, ano i opustene a poborene domy krestanske (ovsem bez poli) sobe kupovati, jak nas gruntovni kniha mesta Budyne z r. 1650, nove po ohni r. 1631 zrizena, poucuje. Stalo se tak asi proto, ze zidovske domky na predmesti byly vesmes vypaleny a do zakladu zniceny, a pani hrabenka jich staveti nechtela (teprv za Dietriehsteinu byly tyto domky 1690 znovu staveny), a ze ve meste bylo mnoho domu opustenych a zpustlych, o ktere se nikdo nehlasil, a pani hrabence neplynul z nich zadny uzitek. Proto je musili tedy Zide kupovati chtej nechtej.
L. S.
Tak na pr. koupil dum.c. 25 r. 1654 Lazar Zid za 73 kopy gr., na kteremz vyplatil 60 kop. Mel dva syny: Berla (Bernarda) a Aisika (Isaka), kterym dum po otcove smrti pripadl. Ze ale jeden z nich (ktery, v knize se nepravi) se svym svagrem dopustil se mordu, jich dum vrchnosti propadl, a tak byl r. 1677 prodan krestanu Janu Kominkovi.
Jiny dum c. 30 koupila po r. 1632 Dobruska Zidovka, ktera po sve smrti odkazala dum Zabelu (Samueli), snad synu? Ze ale tyz Samuel ani dum neopravoval, ani povinny Schutzgeld vrchnosti neplatil, stale po svete se toulaje, a jsa upominan, vzdy usel, vzala mu vrchnost dum, prodavsi ho znovu r. 1677 krestanu Tomasi Strankovi za 60 kop gr., ktery dal Samuelovi 20 kop a svagru jeho Herslovi 10 kop, a ostatni peniz ma skladati Samuelovi po 2 kop. a Herslovi po 1 kope do splaceni.
Jiny dum c. 31 slul „Skola zidovska", o nemz psano v knize gtuntovni toto: „Tak jakoz pred mnoha lety {1632) Zide boidynsti tento dum skoupili (totiz obec zidovska), z neho sobe peles neb Synagogu svou udelali, a ji az posavad tim spusobem uzivali; ze pak nynejsi milostiva Vrchnost (Gundaker z Dietrichsteina a hlavne jeho manzelka Alzbeta Konstancie z Questenberka, kteri Budyni r. 1676 od Vaclava Vojt. ze Sternberka koupili) v meste mezi krestany zadnych Ziduv trpeti nechce, nadto jich peles trpeti neraci, prodano to misto same s kamenim poborenym, strechy a jinsich potreb zidovskych k prosacovani, kterez od ouradu mesta za sumu 90 kop gr. mis. sacovano, vedle kterehozto sacunku ujal jest Franc Purkyne, a hned hotove zavdavku Zidum slozil 30 kop mis." — atd.
Jiny dum c. 63, puvodne mestsky pivovar, od r. 1506 pak byt mestskeho sladka, kteryzto dum, vrchnost . (Fr. Sternberk) mestanum z trestu pro viru proste vzala a r. 1634 Zidu Marku prodala. Spustly domek pak Gundaker z Dietrichsteina r. 1677 zase mestanum vratil.
Podobne stalo se s vedlejsi varnou, napotom sladovnou, domkem c.91, ktery Sternberk prodal Zidu Doupovci, ale r. 1677 byl obci zase vracen. A konecne jiny dum c. 6 koupil od vrchnosti Ziml Zid (jinak Adam Teplicky) asi r. 1634 za 100 kop. V knize gruntovni se pise: ,
„Odejdouce Ziml Zid z tohoto sveta, po sobe Abrahama a Wolfa syny zanechal, jim tento dum ksaftem k pokojnemu uzivani odkazal, kterizto byvsi mnoho let jeho y. drzeni, nic nestaveli, ani nyni na poruceni milostive vrchnosti, maje se cele mesto zvelebili, staveti nechteli, tak pan hejtman prinucen byl skrze ourad Budynsky jej dati prosacovati, coz vidouce oni sami se o kupce starali, a takovy dum dobrovolne smlouvou svrchu psanemu Janovi Hrusovi (t. c. pan mlynar) za 125 fl. ryn., od neho na ho love prijatych, prodali, a nemajice tu dale zadneho napadu» odevseho se odrekli a dum postoupili, kteryzto on staveti, a jine povinnosti vselike z neho vybejvati povinen bude Stal se zapis na kancelari zamku Budynskeho dne 24. Februari A. 1677."
Pred timto zapisem poznamenano jest r. 1652, ze Zide vsichni v B. zustavajici' drzi panske louky za 4 provazce, z nichz plati do duchodu 5 kop 20 gr. mis. rocne. Louky jim pusteny proto, aby meli pici pro svuj dobytek, kterym vedli obchod.
Vizme nyni, kterak to asi behem 17. a 18. stol. na predmesti zidovskem vypadalo. Musime zprvu podotknouti, ze domy na predmesti zidovskem zprvu vubec cislovany nebyly, az teprv k narizeni cisarovny Marie Terezie r. 1760 dostaly cisla rimska od I do XX, na rodil domu krestanskych, ktere opatreny cisly arabskymi. Teprv na zacatku tohoto stoleti usnesla se mestska
obec zrusiti stare cislovani, a zavedla poradove cislovani vsech domu na predmesti, bez ohledu na stare rimske cislovani, a proto pridame k staremu cislu rimskemu do zavorky vzdy cislo nove.
Nejprve promluvime o chalupe Abrahama Zida pod branou Ricni, kterou drzel tyz jiz r. 1620. R. 1631 byla Sasiky vypalena, nacez ji koupila hrabenka. Lidmila ze Sternberka r. 1654 k nove panske hospode (c. 102) co sklep na pivo. Nynejsi panska hospoda byvala puvodne mestsky spital, taktez 1631 vypaleny, a za nim, kde nyni pri ni dvur, staje a zahrada, byval; Forberk (dvorec za hradbou) Jirika Strejcka r. "161$j^: k c. 13. Forberk dedil jeho zet Jan Santroci, jenz vymenil tento dvorec se stodolou pani Lidmile ze S. r. 1654 za chalupu Lazara Zida (nyni skupina domku c. XIII (123), XIV (124) a XV (125) se zahradou. Tam si pak Santroci vystavel novou stodulku v miste, kde nyni synagoga stoji.                               .                 :
Puvodni domek c. XIV (124) drzel tedy r. 1620 Lazar Zid, 1631 vypalen, pak vymenen r.: 1654 Janu Santrocimu za Forberk u panske hospody, od neho prodan 1654 Matousi Prochazkovi, tyz ho prodal zahyj„ Mikulasi Rursovi, od nehoz ho koupil Jirik Radesinsky, od tehoz zase Mikulas Kovar, a od neho opet Ziml Zid. Od Zimla koupil ho Jan Kourik, jinak Smola (mlynar), a ten ho konecne prodal r. 1670 Abrahamovi Zidu za 26 fl. ryn. Ponevadz pak tyto domky XIII, XIV a XV stavaly na mestskem grunte, byli majitele jich povinni platiti obci z mista urok, a p. dekanovi o znich robotu konati. Mimo to pri nahodilem prodeji nesmel domek jinemu, nez zase jen krestanu, prodan byti.
Tyz Abraham Simon zada r. 1671 vrchnost, aby smel vyhorely domek v r. 1669 znovu vystaveti, nacez mu pani hrabenka povoleni dala. Abraham mel dceru Amete, kterou vzal si r. 1679 Jachim Bjerl, zdediv s ni tento domek r. 1695. Pri zapisu r. 1679 ^zapomnel (snad zumyslne nebo za podplaceni) spatny urednik a hejtman Schnopf klausuli o povinnostech obci a dekanovi zapsati, a tak pozdeji Berl nechtel obci ani onera, ani 2 str. jecne sypky davati, z cehoz vznikl r. 1694 soud. Knize pak rozsoudil, ze klausule ta ma se dodatecne do knih vepsati, a Berl svou povinnost obci konati. O techto uvedenych domcich bude vsak nizeji dale promluveno.
Nyni vsak uvedeme poradem vsecky domky s rimskymi cisly na predmesti zidovskem, jak za sebou nasledovaly:
C. I (97).
Byval tu od r. 1691 pansky lihovar, pronajiman jsa Zidum budynskym az do.r. 1725, kdy se prestal lih paliti, jezto stacil pro panstvi lihovar v Libochovicich. Staveni pronajimano pak Zidum, .n^cez ho r. 1743 koupil od vrchnosti Jonas Lobl Jjpliaty (der Reiche), naipotom zvan Koralek. Zemi. 1766. Dceru jeho vzal si Salomon Markus (1787 zvan GluckmanBudlovsky) a dedil r. 1766 dum po tchanu. Pro dluhy koupil 1787 prazsky Zid Markus Dornitzer 2 komory se zahradkou, ktere r. 1788 prodal Abrahamu Tausigovi z Budyne, a nato temuz Tausigovi prodal Gliickman r. 1792 ostatni cast domu. R. 1813 dostal od otce cely dum syn Jachim Tausig, nacez r. 1852 zridil znovu lihovar, paliv lih z nielasy, a pak r. 1857 vystavel na dvore staje a skladiste na lih. Vinopalnu prodal pak r. 1871 zase vrchnosti. Nyni jsou v dome byty a stroj k hnani vody do pivovaru.
C, II (104).
Staval jiz zacatkem 18. stol., ale neni zapisu. Teprve r. 1789 zapsan Markus Gellner (tez Kellner), ktery zemrel 1812. R. 1817 drzel ho syn Samuel Gellner s ze
■Budyne 2