Geschichte der Juden in Biowitz.
■  Bearbeitet von Josef  Weisskopf,  Oberfinanzrat i.  R.,  Pilsen.
IN abosenska obec zid. vB., ktera nalezela jeste pred valkou k vetsim obcim, na ceskem zapade, ma dnes toliko 4 muzske cleny a nesezene ani o nejvetsich zid. svatcich k naboznosti predepsany pocet muzu — je urcena k zaniku.
Tot tragicky osud velke vetsiny venkovskych o. z., jehoz sice zeli kazdy z venkova pochazejici Zid, i kdyz musi uznati, ze Zidum na venkove hospodarke pomery odzvaneji.
Bedrich Weisskopf
Zacatkem 16. stol. mely B. nejvetsi pocet Zidu nasledkem jich vypovezeni z velkych mest, zejmena z blizke Plzne.                                                     "     t
Zid. hrbitov c. k. 1373, zapsany v pozemkove knize teprve od 12. cervna 1829, byl zalozen jiz v r. 1683, a nejstarsi hroby pochazeji z teto doby.
V stejnou asi dobu byla postavena, resp. ze soukromeho domu (Krausu)" upravena drevena, sindelem kryta synagoga, ktera musela byti v r. 1903 zborena, ponevadz hrozila sesutim.
Prodejem byvaleho „chedru", obetavosti mistnich a okolnich Zidu a pricinenim tehdejsiho starosty, pana Bedricha Wei&skopfa, byla na temze miste 8 pouzitim prastarych vnitrnich ozdob postavena synagoga nova, kterou zasvetil za ucasti rady oficielnich osobnosti, zejmena tez tehdejsiho purkmistra, poslance Josefa Karlika, jakoz i katolickeho duchovenstva, pan dr. Kraus, byvaly benesovsky rb. Dle spisku Frant. Faktora, asistenta na technice, pozdeji doktora chemie a reditele ceske realky v Budejovicich, „Popis okresu Blovickeho", ktery vysel v r. 1887 u Simacka v Praze vlastnim nakladem autora, melo mesto nad Uslavou v r. 1880 celkem 158 zid. dusi, dnes ma jich jen 25 a 17 domku (z 218), nachazelo se ve vlastnictvi Zidu.
Sto let predtim, v r. 1788, vlastnili Zide 13 domku ze 143 a v r. 1838 pripadlo z celkoveho poctu 169 cisel na zid. majitele 17 domku.
Domy ve vlastnictvi Zidu musely byti opatrovany rimskymi cisiry.
Dejiny Zidu v Blovicich.
Zpracoval Josef Weisskopf, vrchni fin. rada v. v., Plzen.
Behem pozdejsich let zmensoval se pocet Zidu stehovanim jich, zejmena do Ameriky (cele rodiny) a do velkych mest.
Vzajemny pomer Zidu a krestanu byl celkem dobry, jak za dob starsich, tak i v dobe novejsi.
Ovsem, ze mivali jich ochranci, pani z Hradiste, sve, Zidum ne prave vzdy pratelske choutky! Tak naridil prikladne hrabe Prokop KolovratKrakovsky dekretem ze dne 8. dubna 1747, ze Zide ze vsech svateb a pohrbu obycejnou stolu zapraviti maji a vyhlasenim ze dne 18. unora 1747 zmensuje stav zidovstva, kde porouci, aby se vystehovali se zenami a detmi ve trech mesicich: Joachim Hartman, Jakub Hartman, Josef Polak, Jakub F i s c h 1, Jarolim Polak, Samson Cerny, Jakub Levit a Josef PinKas.
V r. 1751 naridil:
Jelikoz poznavam, ze zidovstvo v nekolika letech ke skode krestanske obce se rozmohlo, ackoliv ja v r. 1747 jsem 11 zidovskych rodin odstranil, ustanovuji:
Pocet domu zid. nesmi byti zvetsen. Nesmi dale provozovati obchod senem, drivim a pod. Bez povoleni vrchnosti nesmi chovati dobytek. Vyjma Zida Radnrckeho a jeho dedicu nesmi zadny Zid pod pokutou 8 tolaru ris. dobytek porazeti.
Zato nezazili blovicti Zide v pozdejsich letech, mimo snad v r. 1848 a v dobe hilsneriady, protizidovskych projevu. V pamatnem r. 1848 byl starostou z. o. Leopold F i s c h 1, zvany vseobecne „Kulif", ktery pozival velke ucty obcanstva a jemuz se podarilo utlumiti nepokoje protizidovske hned v zarodku. Tyz zemrel nahle 2. dubna 1882, kdyz byl starostoval do r. 1861,
Antonin Radnitzer
Josef Weisskopf
kdy prevzal uracj Salomon Goldscheider (1861 do 1878), oblibeny a veskerym obcanstvem vyhledavany ranhojic.
Po nem stal se predstavenym z. o. Bedrich W e i s sk o p f a podrzel cestny urad az do sve smrti r, 1911.
V dobe Hilsnerova procesu v Kutne Hore a v Pisku
Synagoga (vnejsek)
Hrbitov (stara cast)
Synagoga (vnitrekJ
1899 pocalo take v B., zasluhou tehdejsiho purkmistra, advokata dra Frantiska Metelky, protizidovske heslovani, projevene zejmena vypustenim dvou Zidu z kandidatek do obecniho zastupitelstva.
Starosta p. Bedrich Weisskopf vystihl slabiny tohoto stvace, odkryl v zasedani mistni skolni rady jiste nespravnosti v jeho uradovani a privodil tim nejen jeho resignaci na purkmistrovstvi, nybrz tez jeho ne prave cestny odchod z B.
Tim byl zjednan stary klid a Zide dosahli opet dvou mist v obecnim zastupitelstvu (Bedrich Weisskopf a Marek L e d e r e r), ktere bylo po 2 leta „judenrein".
Jako rb. a ucitele nabozenstvi pusobili v B., pokud jsem zjistil a pokud saha ma pamet, asi 45 let ucenec na slovo vzaty Salomoun Schwarzkopf do r. 1871, po nem vyborny kantor, ucitel a znalec zid. pisemnictvi Lazar Adler od r. 1872 do sve smrti. R. 1910 a naposled Jonas T r a ub. Od jeho odchodu v r. 1924 nemaji B. ani rb., ani ucitele nabozenstvi.
Zbyl zde jeste jen predstaveny pan Antonin R a dn i t z er, obch., jemuz vdecime my, zidovsti rodaci blovicti, za udrzovani synagogy^ hlavne hrbitova, kde odpocivaji ti, kteri nam byli na svete nejmilejsi. a nejdrazsi.