Geschichte der Juden in Blatná.

Bearbeitet von Fachlehrer Jan Kára, Blatná.

iNejstarší v Blatné usedlý Žid byl Jarolým (Jeroným). Vypomáhal hraběti Václavovi z Rozdra-žova obilím a snad také penězi. Hrabě zmiňuje se o něm v dopise hraběnce r. 1622, aby v čas potřeby se na něho obrátila. Roku následujícího vypuknul v chalupě Jeronýmově oheň. Shořelo 36 chalup a chlévů. Snad proto  se Jeroným z města vystěhoval.

R. 1683 byl do B. přijat Šalamoun Samuel V o-t i c k ý. Měl od vrchnosti pronajatu vinopalnu a draslárnu. Bydlel nedaleko panského dvora, kdež se stále ještě říká v Židovně. Činže platil ročně 175 zl. a kontribuce 9 zl. Obchodoval plátnem, vlnou a zbožím kramářským. R. 1713, kdy byl v B. již 30 let, byl 50 roků stár, jeho žena slula Kateřina a bylo jí 48 let. Syny měl: Isáka, 13 letého, Jakuba, 3 letého, dcery: Sáru, 15 letou, a Anelle, 3 letou. Pocházel z pokolení Levý.

Po něm byl v blatenské vinopalně Marek Votický, též z pokolení Levý. R. 1713 byl 38 let stár, jeho žena Majdalena 34 let. Dcery měl Esteru, 15 ietou, Krandl, 11 letou. Pacholka Josefa, 17 letého. Činže platil 150 zl., kontribuce 7 zl. Obchodoval vlnou. Živil se též „flusařstvím". Bydlel v B.  19 let.

Do města samého nastěhoval se první Žid teprve za hraběte Kolovrata, který koupil od blatenského sládka nově vystavenou šosevní chalupu, a usadil jej v ní r. 1696. Zdá se, že to byl jeden ze jmenovaných Votických. Hrabě dovolil mu v domu zříditi krám a obchodovati. Mohl také krávu držeti. R. 1697 bylo mu dovoleno, aby měl spojení s jiným Židem, Vocáskem, který mohl porážeti dobytek, začež měl odváděti vrchnosti 25 liber loje. R. 1708 ujednal řeznický cech, aby od datum tohoto buď velkého neb malého kusu, nýbrž cokoliv pro sebe potřebovati bude, to vše v krámích masných košerovati a nic odjinud jim řezníkům ke škodě přinášeti moci míti nemá, a to pod propadením 50 kop míš. se zavazuje. R. 1711 dne 22. května zapověděla mu vrchnost bití dobytka, jak velkého, tak malého. A řezníci blatenští mají, kdykoliv by požádal, jemu k vlastní potřebě jeho drobný dobytek jak i kdyby velký dobytek měli k zabití, jemu oznámiti a takový též košerovati pro jeho vlastní potřebu dopustiti, k čemuž cech řeznický dobrovolně připustil a podotknuté vejminky požádal. JSfemá ale žádný Žid tak i jiní na panství a tu v městě bydlící lidé na zkázu cechu řeznického masa pod propadením téhož, do města donášeti aneb v něm handl vésti.

R. 1702 bylo v B. 6 osob starších víc jak 10 let.

R. 1716 měl Marek s Píseckými jakési opletáni peněžní.

Hraběnka Černínova z Chudenic, paní na Lnářích, stěžuje si dne 17. května r. 1724 na blatenského Ša-lamouna, že vzdor přísnému zákazu pod velikým trestem Židům v neděli a o svátcích ve vsích i v měs-

Dějiny Židů v Blatné.

Zpracoval dle výpisků Msgra P. Jana Hille odborný učitel Jan Kára v Blatné.

těch handl vésti a tím také domácí Židy k neposlušnosti onoho rozkazu vybízel. Žádala hraběte, aby mu to zakázal.

R. 1724 ustanovil hrabě Serenyi, kdyby od panského braku něco Židům rozděleno bylo, že oni mají zaplatiti Fleischtaxu, a kdyby dobytek cizí přiváděli a bili, takový mohl cech řeznický contrabantýrovati, ale pro uvarování se takových příležitostí, Židi volni jsou takový brak, kdyby k vysekávání se nehodil, sami koupiti a ostatně má Židům mocí kontraktu masných krámů býti dokonce zamezeno.

R.  1728 vyskytuje se Isak, Schulmeister v B.

R. 1733 dne 30. března žádal Ludvík Opolský, aby mohl ve svém domě Suchomelovském míti Žida v krámu, a sice syna Salomena Votidkého, a aby tam ve všedních dnech obchod svůj vésti mohl.

Tomáš Hnětinka, purkmistr, a Pavel Sýček podávají vrchnosti stížnost písemní dne 11. dubna 1733, že Ludvík Opolský přijal Judu Šalamouna do svého domu Nr. 151/202 a jemu ho pronajal. Ačkoliv Žid slíbil, že o nedělích a svátcích nebude handlovati, není však co věřiti. On může se v kvelbu uzavříti a tu handlovati.

Jinak již od starých časů bývalo, že Židé v městě od předešlých mil. vrchností nikdy trpěni nebyli.

Důsledek stížnosti byl, že hrabě Židů v městě vůbec netrpěl a Juda Šalamoun musel se z domu vystěhovati.

R. 1739 byl v B. Markus a po jeho smrti jeho vdova. R. 1748 žádal Vojtěch Růžička o panskou chalupu kde bydlela Marková Votická, a také ji obdržel.

Hraběnka Serenyiová nechtěla Židy trpěti na svém panství. V listině z r. 1774 se o tom praví, že „ukázali se býti Blatenským škodliví". Mnozí přestupovali proto na víru křesťanskou.

Dcera Isaka Votického rovněž dala se vyučiti ve víře katolické a pokřtíti, přijavši jméno Anna Alžběta. Provdala se pak za Josefa Bělčického, rovněž pokřtěného Žida, usedlého později v Blatné. (Před r. 1728.)

R. 1739 pokřtěna byla v kostele blatenském Este-ra, dcera Lazara Maušla z Mirotic, a přijala jméno Šťastná Marie.

Jiný z rodu Votických byl Isak, který byl Jakubem Šollarem, vikářem bělčickým, v děkanském chrámu Páně v B. pokřtěn r. 1756. Obdržel jméno Jan Nepomuk a nové příjmení, složené z prvních slabik jeho šlechtických kmotrů, t. j. Senokol. Kmotry byli: hraběnka Serenyiová, Jan Nep. iVostic, Prokop hrabě ÍToZovrat.

R. 1778 dne 18. ledna byla pokřtěna 7 létá dívka, rozená v Blovicích, na jméno Markéta Opelková.

Mimo jmenovaného již Bělčického usadilo se v městě několik pokřtěných Židů, jako Blatenský, Tachovský (Tochovský?)  a j.

Bedřich Block

Rb. Isidor Beck

mon Basch

Mates Konopka (Kafka?) snažil se usadiji v Blatné a koupiti si zde domek. Hraběnka ale nařídila, aby během osmi dnů i se synem Tomášem město opustili a šli ke svému pánu oseckému. (10. ledna 1776.)

R. 1786 dne 25. září nalezen byl v blatenském lese v „Kupcovech" zabitý Žid. Byl oděvu zbaven a ukryt v houští.

R. 1787 žaloval Kaufman Mojzes jiné dva Židy mirotické, že na něho o jarmárce v B. veřejně vyhlašovali, že je jarmareční taškář a že o jarmárce v Miroticích ukradl jejich otci z kapsy 10 zl. a ještě na něj křičeli: Perte ho! Bijte ho! To je taškář jarmareční. Na právu blatenském chtěli je po dobrém srovnati, ale jeden z obžalovaných strčil do Kauf-mana, až upadl na zem, načež utekl. Potom se ale přece po dlouhém, tahání srovnali. Žalovaní dali mu 4 zl. náhrady a  právní útraty zaplatili.

Aby mohli obchodovati na trzích a jarmarcích, platili Židé rychtáři z osoby.

R. 1782 koupil Abraham Votický od Václava Vo-hryzky z dluhu domek váreční č. 121 se zahradou a kouskem pole. Hned jej zase prodal. : -R. 1793 koupil Abraham Votický domek na Topiči v B., ale musel jej ihned zase prodati.'Vrchnost ho nechtěla trpěti ve městě. S tím město nebylo spokojeno, jak vysvítá z následujícího usnesení:

Usnesení městské rady blatenské: „Poněvadž J. C. Kr. majestátnost povoliti ráčila pod datum 13. Mar-tii 1800, že v celém Království Českém 642 nových židovských familií znova se osaditi mohou, od celé počestné obce usneseno a uzavřeno v sezení dne 24. Aprilis t. r. konaném, poněvadž bez toho v městě B. žádné   židovstvo   se   nenachází, by se na vysoce

slavné c. kr. gubernium recurírovalo a tudy povolení se obdrželo, by se zde v městě familie židovské osa- ^ diti mohly."

Přistěhovali se, příp. bydleli:

Stražák, obchodníky 1. 1808—1816, Kibian 1809, Šalamoun Fischl 1811, Bloch Ezechiel 1813, Nathan Kohn 1813, Sattler David, obchodník, 1850.

Nájemci panské vinopalny a jflusárjiy: Filip Beneš a Marek Beneš z Lomnice 1829, J. Winternic 1832, pak syn Max, Elias Popper 1850, Brumlík Abraham 1846, Israel Kafka 1842, pak bydlel v městě č. 22.

Jakub Ehrlich, řezník, bydlel Na sázkách 1842 a měl pronajaté mýto. 1854 Fabriksmanipulant. Podobně bydlel v městě Herrmann Sonnenschein, obch. z Čekanic.

R. 1868 zařídil si Zuzák velký obchod obuví. R. 1900 přestěhoval se do Plzně.

R. 1869 postavili si školu s modlitebnou-a obydlím pro rabína. Hřbitov nejbližší byl a jest v Mirovicích, okres Písek, a y Kasejovicích.        ■       .

Nejvíce Židů bylo v městě r. 1890 (107), pak jich ubývalo, r. 1900 (83.), nyní zde. bydlí 8 rodin o 48 členech.

Rabíni a učitelé: Isidor Beck od 1. listopadu 1895 do 30. června 1911 a

Salomon Neumann od 1. listopadu 1911 do r. 1926.

Starostové: Jakub Kraus, Leopold F a n 11, Šimon B a s c h a od r. 1912 pan Bedřich Bloch.

Ze Záboří u Blatné pocházejí bratři Sabathové, z nichž jeden je členem kongresu ve Spoj. státech severoamerických, druhý známý soudce v Chicagu, USA.

41