nut vzdalene od stanice VeselickoBranice, jest tez velkostatek, ktery skyta zamestnani mnohym nejchudsim rodinam. Obyvatelstvo zabyva se vetsinou zemedelstvim.
O puvodu a zalozeni Y. nezachovaly se zadne verohodne zpravy. Dnes ma obec 386 obyvatel v 78 cislech (z nichz 5 chybi). Jeste pri predposlednim scitani bylo zde 450 obyvatel. Jako ve vetsine obci jiznich Cech, jevi se i ve V. znacny ubytek obyvatelstva.
V  drivejsich dobach byla obec hojne Zidy osidlena. O tom svedci jiz to, ze zde bylo   zid.   ghetto,   patrici k panstvi rytire Nadherneho,   kdezto   v   nedalekych o mnoho vetsich Bernarticich ghetta nebylo. Toto ghetto stavalo jiste jiz v letech 1726, nebot timto rokem vysel zakon, zakazujici vrchnostem pod pokutou 1000 dukatu povoleni trvaleho bydliste Zidum. Je vsak jisto, ze i pres tak velikou pokutu  byli Zide vrchnosti dale na svem panstvi usazovani proto, ze plynul ji z techto osadniku    znacny  penezity   prijem   do   jeji   neustale prazdne a stale znacnych castek vyzadujici pokladny.
Muze se tedy predpokladati, ze prvni Zide ve V. se usidlili pocatkem r. 1700. Dokladem toho je i kupni smlouva o pozemku zid. hrbitova ve Zbesickach, uzavrena r. 1750 mezi vinopa'lhikem Filipem Glaserem ze Srliha a rytirem Nadhernym z V.
Zide byli panstvi osobne poddani a museli odvadeti urcite poplatky a hotovosti. Oproti tomu byli sedlaci se svou celedi vrchnosti praci povinni.
Spravce panstvi casto byval rozhodcim sporu, ktere se mezi Zidy vyskytovaly. Pripadu, kdy Zide volali jinoverce, by jejich pri rozhodl, byvalo malo. Obycejne nejstarsi a nejzkusenejsi prislusnik (pozdeji byval to rb.) rozhodoval mezi nepohodnuvsimi se stranami. Zide pouzivali radeji tohoto zpusobu souzeni jiz z toho duvodu, ze rozsudky panske nebyvaly vzdycky nestranne a stavalo se casto, ze i nevinny octl se v rukou spravedlnosti.
V  teto dobe, kol r. 1700, nemeli Zide ve V. ani sve vlastni synagogy ani hrbitova. Pohrbivani byvali pravdepodobne v Bechyni a pozdeji snad  tez   v  Milevsku. O pohrebnim bratrstvu  neni  niceho   blizsiho   znamo. Kostel navstevovali v   nedalekych   Zbesickach,   kamz chodili i Zide z Bernartic a Srlina. Ponevadz cesta tato   zejmena starsim osobam a pak hlavne v zime    byla obtizna, vystaveli si Zide z V. a Bernartic, pro ktere byla cesta do Zbesicek, temer hodinu vzdalenych, teprve obtizna, asi pred 80 lety, tedy kol r.   1850,  svoji synagogu ve V., u okresni silnice do Milevska vedouci, ktera asi pred 30 az 35 lety byla bleskem poskozena a trhliny ve zdi byly jeste donedavna patrny. Pri tomto kostele byla tez mistnost pro skolu a byt pro ucitele. Jednim z prvnich ucitelu na teto skole byl pan Stein, otec nynejsiho magistratniho rady v. v. dra Steina, pak pan   Samec,   otec   nynejsiho   reditele   banky    Union. Hlavnimi predmety na teto skole byla   nemcina,   hebrejstina a nabozenstvi. Vyucovaci jazyk byl   nemecky. Zaznamenati slusi, ze tehdejsi zidovsti ucitele na skole ve V. byli vzornymi pedagogy a velice   oblibeni,   jak dokazuje tradice. Zaci jejich radi na ne vzpominali   a vzpominaji, nebot je dobre pripravili do  zivota.
Vystavenim kostela ve V. odpadla tato obec zaroven s Bernarticemi od Zbesicek a obe staly se samostatnou obci, avsak pod jednim pohrebnim bratrstvem (Chevra Kadisa).
Ve verejnem zivote se Zide znacne uplatnovali. Od vrchnosti bvvali s oblibou povolavani k vedeni vedlejsich podniku, jako plaviren, v nichz se vyrabela potas, vinopalen ap.
S krestany zili Zide v nejlepsi shode. Vrchnosti rovnez nebyli utiskovani, takze kulturne mohli se volne vyvinovat a nebylo jim cineno vaznych prekazek.
Hure vsak bylo hospodarsky. Nouze, zvlaste ke konci 17. st., byla nesnesitelna. I v pozdejsich letech  nebylo
0  mnoho lepe a kazda   rodina   stezi   uhajovala   sveho zivobyti.                                                                     :
Hlavnim a temer jedinym zamestnanim byl Zidum podomni obchod, ktery se rozmohl teprve po r. 1708, do kterezto doby byl jim zakazan. Po r. 1848 byli ve V. usazeni i nekteri zidovsti remeslnici, hlavne reznici, dale se zde usazuji i hostinsti a obchodnici, kteri zaridili si otevrene~"kramy kupecke) se smisenym ^zbozim. Nekteri Zide mivali i trafiky. Vetsina techto remeslniku a obchodniku zivila se tez zemedelstvim. Kazdy z nich mival vice mene poli a luk a choval nikolik kusu hoveziho a. veproveho dobytka.
Nejzastoupenejsi rodiny ve V. byly Vodicku. Dnes ziji zde jeste dve tyto rodiny. Jedna zamestnava se obchodem, druha reznictvim.
Budova veselicske synagogy byla v r. 1930 prodana p. Leopoldovi Vodickovi, obchodniku ve V., ktery ji opravil a zridil v ni byty. Obnos, strzeny za prodanou synagogu, ulozen byl v peneznim ustave a urcen na opravu hrbitova ve Zbesickach.
Po byvalem ghette neni zde jiz ani pamatky a jen jinemu ucelu slouzici budova synagogy upomina na byvale zidovske sidliste.
Z. o. ve V. a Bernarticich byla uredne rozpustena a zbyli clenove prideleni k z. o. milevske.
ZBESICKY,
zvane drive Male Zbesicky, lezi v soudnim a politickem okrese milevskem, v kraji, taborskem, na okresni silnici, vedouci z Veselicka, v pekne poloze, vzdaleny veskereho ruchu. Obyvatelstvo teto vesnicky zamestnava se vyhradne zemedelstvim. Nedaleko jest obec Popove c s 13 cisly, patrici ke Z. Obe tyto visky maji dohromady 316 obyvatel. V samotnych Z. jest 47 domovnich cisel. V obci jest tez velkostatek, ktery patrival, jako velkostatek ve Veselicku, rytiri Nadhernemu. Dnes naleza v nem zamestnani nekolik nejchudsich rodin z obce.
Tato mala vesnicka, ukryta oku zvedaveho turisty mezi hlubokymi lesy, byvala silnou zidovskou bastou, odkudz stehovali se pak Zide do Bernartic a Veselicka, kterezto dve blizke obce, ac mnohem vetsi Z., nikdy tolik zid. obyvatelstva nemely. Ve Z. byvalo i stare zid. ghetto, stavajici jiz pred r. 1700. O zivote tehdejsich obyvatel nemame verohodnych zprav. Teprve v r. 1793 byla zalozena ve Z. zid. matrika, kteraz obsahuje dodatky krestanskych duchovnich, sahajici zpet az do r. 1778.
Ze jiz v prvni polovine 18. st. bylo ve Z. mnoho zid. rodin, .svedci i to, ze r. 1750 byl vinopalnikem Filipem Glaserem. od rytire Nadherneho z Veselicka, jemuz
1  Z. nalezely, zakoupen pozemek u Z., lesni to svah, k zrizeni zid. hrbitova, ktery byl pozdeji  zvetsen  od domku, t. zv. umrlci komory, az k lesu.   Pred   zalozenim tohoto vlastniho.pohrebiste byli zbesicti Zide pohrbivani pravdepodobne v Bechyni.
Tato zid. obec mela i svoji vlastni synagogu. Nejprve najala dum cp. 9 jako „obecni dum", jehoz jedna polovina slouzila za (modlitebnu a ve druhe polovine byla vyucovana mladez. Byla to jedna z prvnich zid. skol v celem sirokem okoli. Jmena ucitelu na teto skole nejsou znama. Pozdeji zid. obec tento dum zakoupila, takze presel cely do jejiho vlastnictvi. Byla to jedna z nejrazovitejsich a nejkrasnejsich staveb toho druhu. Budova tato byla cela drevena. Uvnitr byla drevena prepazka, rozdelujici mistnost na dve oddeleni — pro muze a pro zeny. Tento maly sice, ale velice vzhledny dreveny kostelik bohuzel v r. 1866 vyhorel a misto neho vystaven byl domek, upraveny pro
novy kostel. Ze stavby noveho kostelika vsak jiz seslo, nebot se v nasledujicich letech mnoho zidovskych rodin ze Z. vystehovalo. Do tohoto puvodniho kostelika chodili take Zide z okolnich vesnic, kde nachazelo se celkem asi 10 rodin. Chodili sem v drivejsich dobach i Zide z Bernartic a Veselicka, az do r. 1850, kdy postavili si vlastni synagogu ve Veselicku.
V teto dobe bydlelo ve Z. pres 20 zid. rodin, jejichz ditky byly prislusny skolou do Srlina. Skoly teto pro znacnou vzdalenost nenavstevovaly, takze cestinu (pismo) nedobre pak ovladaly.            ^
Domy, obydlene Zidy, byly zde oznacovany rim.skymi cislicemi, na rozdil od budov, obydlenych krestany, ktere byly oznaceny cislicemi arabskymi.^
Ackoliv meli Zide ve Z.   vetsinu, zili   s   krestany v uplne shode a zasahovali cinne i do   rozvoje   obce. Kulturne se mohli uplne'volne vyvinovati a se strany . vrchnosti nebylo jim cineno zadnych prekazek.
Jako v jinych obcich zamestnavali se i zbesicti Zide hlavne obchodem. S rancem na zadech putovali vesnicku od vesnicky a nabizeli sve zbozi. Mivali sve vlastni „raycny", a zle se branili, chtelH nektery nepovolany konkurent do nich jim vniknouti. Nekteri provozovali i remesla, hlavne reznictvi. Pozdeji temer kazda rodina pronajala si nebo zakoupila pole a skoro vsichni se'pak krome obchodu venovali tez hospodarstvi.
Zide nemeli   az   do   r.   1787   rodinnych   prijmem,
toliko po otcich. Cisarskym patentem cisare joseta 11. byli nuceni prijmeni zavesti a matriky zaloziti. Prijmeni musela se vsak od krestanskych lisiti.
R. 1820 pripominaji se ve Z. zid. rodiny: Kafku, Khonu, Finku, Rubinu, Penizku, Stranskych.
V letech 1860 byla ve Z. zastoupena jmena: Fink, Lowy, Hof mann, Fantl, Rosenzweig, Hartmann, Kafka, Ferda, Rubin, v okoli pak Hecht, Glaser, Klingenberg, Bud' 1 o v s k y.
Dnes po techto osadnicich a po jejich byvalem ghette neni zde ani pamatky. Pouze na troskach stare synagogy zachoval se dum, ktery byl urcen po jejim vyhoreni za novy kostel, v nemz bydlel zid. ucitel a kde se tez zid. mladez vyucovala. Majetnikem tohoto domu je dnes zednik Jan Dub.
Je to jiz nekolik desetileti, co vsichni Zide se ze Z. a okolnich vesnic vystehovali, takze zde nezustala ani jedna rodina. Mensi cast se odstehovala do Bernartic, ktere pozdeji take opustila, ale vetsina odesla do mest.
Jdeteli dnes touto upravnou vesnickou, najdete zde jeste dosti starych pametniku na dobu, kdy obec byla z velke casti zidovska. Zavedou vas i k nedalekemu staremu a skoro opustenemu hrbitovu, ukrytemu v idylickem zakouti, kde nemnoho starych nahrobku upomina na byvale zid. sidliste.                              '
Bemarlice 3      3
33
Bernarditz .?