Rudolf Matzka
Leopold Bulova
Jindrich Steiridler
Rb. Josef Singer
trpici byti chteli v tychz napred povedomych mistech jako oni tez jinde sve zdrzovani meli, aby jak casu nynejsiho, v kterem morova rana trva, tak i budoucne vzdycky i tehdaz, kdyby nekdy z dopusteni Boziho zase morova rana rozmnozena byla, bez vselijake jak me tak i budoucich mych drzitelu tehoz panstvi meho Litenskeho a jednoho kazdeho cloveka prekazky ta mrtva tela jich na tom jim vykazanem miste pochovavati mohli na vecne a budouci casy propujcuji a povoluji.
Za kterouzto jim zidum propujcenou milost a za misto to jim vykazane penez ctyriceti zlatych real pri sv. Havle leta 1680 mne odvedli a k tomu, kdyby "kdo z nich neb z deti a celadky jejich umrouce na tom miste pochovanu byti mel, z kazde hlavy totiz od ditete, synu, dcer a celadky po 20 k. a od cloveka zletileho, hospodyne po 45 k. do duchodu tehoz panstvi meho Litenskeho vzdycky drive, nez jej zakopaji, u vrchnosti, neb u spravce a rychtare tehoz panstvi meho Litenskeho ohlaseni ucinice a po kazde drive cedulku vyzdvihnouce, zaplatili a ten povinny a smluveny plat nasledovne vzdycky nahore polozenym zpusobem zapravovati, tim se placenim povinni byti pripovedeli, s tou vsak pri tom zvlastni pameti, kdyby nekoho mimo tech nahore oznamenych a jim prinalezejicich na tom miste pochovavati chteli a ten do tohoto listu tim platem 40 kr. s nimi trpici spokojen •nebyl od toho kazdeho takoveho po 20 kr. a z ditete 1 zl. a ktery by pak byl usedly od stareho po 3 zl. a od mladyho po 1 zl. do duchodu meho skladati maji. A kdyby se pak kolyvek dopustil a na tyz misto bez ohlasujici cedulky pochovati dal, ten pokutu do tehoz meho duchodu Litenskeho 10 kop misenskych odvesti povinen bude. Vedle kteryzto smlauvy urciteho platu, totiz tech 40 kr. napred polozenych to misto jim vykazane jeden provazec delky a druhy sirky v sobe obsahujici oni vymitili a dle libosti sobe ohraditi dati mohou, a nad nim moc bez vselijake prekazky miti budou, a ze jinace o tom nijak, jak nahore rozepsano jest, ode mne zdrzani byti nemaji a to timto listem utvrzuji a za to dedicuv a budoucich mych drziteluv tohoto panstvi meho Litenskeho zadam."
Z celkoveho poctu obyvatelstva nad 2 % i s r a elitu maji tyto obce: Tman (2"3), Vysoky Ujezd (2'1), Vinarice (2"1), Cenkov (2'3), Hostomice (21).
Od 1 do 2% : Belec (18), Bykos (18), Malkov (1'8), Srbsko (1*7), Svinare (1*7), Buboyice (1'6), Jarov (15), Poucnik (15), Skuhrov (1'3), Beroun (T2), SuchomastyBorek (1*2), Trubin (1'1), Liten (1*00); Tlustice (18), Vseradice (17), Vizina (1*5), Horovice (1*2), Osov (12).
Rb. B. Wedele's
Moric Novak
V ostatnich obcich prislusnici israelskeho nabozenstvi nedosahuji ani 1 % vseho obyvatelstva. Jsou to obce:
HyskovStara Hut, Kraluv Dvur, Lodenice, Morina, Pocaply, Sv. Jan pod Skalou, Tetin, Hlasna Treban; Bezdedice, Bestin, Berin, Drozdov, Chodoun, Jince, Libomysl, Lochovice, Nesvacily, Neumetely, Podluhy, Praskolesy, Radous, Zdice, Zebrak.
TETIN.
Asi ctvrt hodinky od Berouna je jedna z nejstarsich osad ceskych, Tetin. Vznik tvrze a osady jde az do doby prvnich Premyslovcu, jmeno odvozuje se (dle povesti) od Tety, jedne z dcer praotce Kroka a sestry Libuse. Na Tetine bylo od nepametnych dob sidlo Zidu; zde byla i nabozenska obec se vsemi institucemi, tedy i se synagogou, rituelni lazni, hrbitovem, a obecnim domem z id o v <s k y m, v nemz byla i dlouha leta nem. n a b o z. skola.
R. 1872 byla tato z. n. o. jiz temer uplne opustena, a velkostatkar a tehdejsi zemsky poslanec Jan V oj a c e k koupil nejen obecni dum, ale i synagogu, z niz vsechen inventar byl prenesen do zidovske synagogy v B e r o u n e. Tyz pan poslanec Vojacek vsak po cely svuj zivot nedopustil, aby opustena synagoga byla znesvecena k ucelum svetskym; rovnez cast obecniho domu pouzil k ucelum dobrocinnym a ponechal v nem az do umrti chudou zidovskou vdovu, jiz i jinak velkodusne podporoval.
Prameny:
&#8222;Z Monografie Horovicka a Berounska", III. dil, spolecnou praci ucitelstva vydal redakcni kruh ucitelstva za rizeni okresniho skolniho inspektora Jindricha Juny 1929.
Dejiny Zidu                Geschichte der Juden
v Bernarticich, Veselicku   in Bernarditz, Weselieko a ZbesickatJi.                    und Zbeschitz.
Zpracoval Ladislav Kluzak, odb. ucitel v Bernarticich.
Bearbeitet von     &#9632;       ' &#9632;  '&#9632; Ladislav Kluzak, odb. ucitel v Bernarticich.
BERNARTICE,
v drivejsich dobach Bernardice, jsou mestys, lezici na (vychodnim) levem brehu &#8222;Borovanskeho potoka", na krizovatce statni silnice Pisek&#8212;Tabor se silnicemi, jdoucimi odtud do Bechyne, Milevska a Tyna nad Vltavou.
Trebaze celkovy povrch jiznich Cech je vysoky a proti severu se sklani, jak tok Vltavy naznacuje, je okoli bernaticke na teto drsne nahorni planine skloneno mirne k jihu. Proto take podnebi B. jest znacne mirnejsi, teplejsi a urodnejsi nez ostatni kraje Taborska. To vypozorovali jiz davni kocovni obyvatele v dobe predhistorickea zde   zahy   se   usazovali,   jak
0  tom svedci cetna mohylova pobrebiste,   podnes   po lesich hojne se vyskytujici.
O puvodu a zalozeni B. neni niceho znamo. Dnes ma obec 216 domu a 1093 obyvatel. Obyvatelstvo zamestnava se vetsinou zemedelstvim. Silne byl vyvinut prumysl soustruznicky, ktery v nynejsi dobe, pro nedostatek odbytu, rychle upada.
Do B. stehovali.se Zide z okolnich vesnic, hlavne ze Zbes icek, zvanych drive Male Zbesicky, a z Veselicka, kde byli Zide silne zastoupeni a meli
1  svoje zid. ghetta, jichz V B. nebylo. Prvni zidovsti osadnici usadili se v B. po r. 1700. Bylo to pouze nekolik rodin, zatim co v okoli byly jiz mnohe   cetne Zidy obyvane   osady. O techto prvnich osadnicich nezacbovalo se vsak zadnych zprav.
Ze B. nebyly tolik Zidy osidleny svedci i to, ze nebylo zde zid. synagogy ani hrbitova. Zide z B. navstevovali az do postaveni .synagogy ve Veselic ku kostel ve Zbesickach. Tam take chodily nejdrive zid. deti du' skoly. Asi pred osmdesati lety vystaveli si Zide z B. a Veselicka synagogu ve Veselicku u okr. silnice, vedouci do Milevska. Pri tomto kostele byla pak otevrena i zid. skola, do niz chodily zid. deti z B. az do r. 1885, kdy byla zrizena pro ne skola v B. Postavenim synagogy ve Veselicku odpadly B. od Zbesicek a staly se s Veselickem samostatnou obci, avsak pod jednim pohrebnim bratrstvem. Jediny hrbitov byl ve Zbesickaeh, kamz se Zide z B. i celeho okoli pochovavali.
Nejvetsi priliv Zidu do B. pocal po r. 1850, hlavne ze Zbesicek, takze r. 1885 zridili si bernarticti Zide vlastni skolu, ktera byla vydrzovana az do r. 1900, kdy byla zrusena a zid. deti navstevovaly pak jedine ceskou obecnou skolu.
V zid. skole vyucovano bylo nemcine, hebrejstine a nabozenstvi. Vyucovaci jazyk byl nemecky. Ucitel ani ceskeho jazyka neovladal,. ,takze veskere vyucovani bylo jen nemecke a mladez, skolu opoustejici, nemcinu mnohem lepe ovladala nez cestinu,   ackoliv do   ceske
skoly v B. chodily zid. deti denne a teprve po skole do pozdniho vecera navstevovaly skolu nemeckou, Do zid. skoly chodily vsak deti mnohem pravidelneji nez do ceske a bylo jich tam take mnohem mene, prumerne kolem dvaceti, kdezto v ceske skole byvalo nejmene sto deti ve tride. Mohly tedy byti vysledky vyucovaci v oboru jazykovem na nemecke zid. skole mnohem lepsi. Docasny ucitel na teto skole byl zaroven kostelnikem, zpevakem., kazatelem a koserakem.
Ve verejnem zivote nehrali Zide v B. v drivejsich dobach vynikajici ulohy. Tu a tam byl nektery v obecnim zastupitelstvu, ale az v pozdejsich letech, kdy mnozi z nich ziskavali si znacnou uctu a vaznost, takze prichazeli k nim na radu i lide z dalekeho okoli.': ' Z dusevniho zivota starych zid. generaci mnoho nevime. Doba tehdejsi nebyla ani dusevnimu vyvoji prizniva a pak hlavne existencni boj kazde rodiny v tak chudem jihoceskem kraji vyzadoval cele, aby se venovala umorne praci k uhajeni skyvy chleba, ktery zde se vzdy tezko dobyval.
S krestany zili Zide vzdy v nejlepsi shode. Dokladem toho je priznivy pratelsky pomer, ktery se zachoval i do nejnovejsi doby.
O nejakych utiscich se strany vrchnosti neni niceho znamo.
Hlavnim zamestnanim byl Zidum od r. 1708 az do r. 1848 podomni obchod. Do r. 1708 byl podomni obchod a do r. 1848 zemedelstvi a remeslo Zidum zakazano. Teprve po r. 1848 provozovali Zide v'B.i reznictvi, pekarstvi, hostinstvi a krejcovstvi. Meli tez trafiky a mnozi zamestnavali se zemedelstvim. I remeslnici a obchodnici mivali nekolik mer poli, coz stezi stacilo na obzivu vetsinou cetnych rodin. Jini, podnikavejsi, zaridili si otevrene kramy kupecke se smisenym a striznym zbozim.
Nejstarsi zid. rodiny bernarticke byly Kolinu, Finku a Mautner u. Byly to rodiny starousedle a dnes vsechny jiz se vystehovaly.
Dodnes udrzely se v B. pouze tri zid. rodiny: Rud. Weigl, obchodnik, a Bohumir Rubin, rovnez obchodnik. Kazdy z nich ma svuj vlastni dum a pole, takze krome obchodu zabyva se i zemedelstvim. Ve vlastnim domku bydli tez Regina Hofmannova, vdova po rezniku, jejiz muz zemrel ve svetove valce.
To jsou posledni zid. rodiny v B. a neni jiz daleka doba, ze i dalsi odejdou. Jediny snad, ktery.vytrva, bude pan Bohumir Rubin.
VESELICKO
lezi v soudnim a politickem okrese milevskem, v kraji taborskem u okresni silnice, vedouci z Milevska do Bernartic a dale do Tyna n./V'lt. V obci, asi  20  ini
31