Rudolf Matzka Leopold Bulova Jindřich Steiridler Rb. Josef Singer trpící býti chtěli v týchž napřed povědomých místech jako oni též jinde své zdržování měli, aby jak času nynějšího, v kterém morová rána trvá, tak i budoucně vždycky i tehdáž, kdyby někdy z dopuštění Božího zase morová rána rozmnožena byla, bez všelijaké jak mé tak i budoucích mých držitelů téhož panství mého Liteňského a jednoho každého člověka překážky ta mrtvá těla jich na tom jim vykázaném místě pochovávati mohli na věčné a budoucí časy propůjčuji a povoluji. Za kteroužto jim židům propůjčenou milost a za místo to jim vykázané peněz čtyřiceti zlatých real při sv. Havle léta 1680 mně odvedli a k tomu, kdyby "kdo z nich neb z dětí a čeládky jejich umrouce na tom miste pochovánu býti měl, z každé hlavy totiž od dítěte, synů, dcer a čeládky po 20 k. a od člověka zletilého, hospodyně po 45 k. do důchodu téhož panství mého Liteňského vždycky dříve, než jej zakopají, u vrchnosti, neb u správce a rychtáře téhož panství mého Liteňského ohlášení učiníce a po každé dříve cedulku vyzdvihnouce, zaplatili a ten povinný a smluvený plat následovně vždycky nahoře položeným způsobem zapravovati, tím se placením povinni býti při-pověděli, s tou však při tom zvláštní pamětí, kdyby někoho mimo těch nahoře oznámených a jim přináležejících na tom místě pochovávati chtěli a ten do tohoto listu tím platem 40 kr. s nimi trpící spokojen •nebyl od toho každého takového po 20 kr. a z dítěte 1 zl. a který by pak byl usedlý od starého po 3 zl. a od mladýho po 1 zl. do důchodu mého skládati mají. A kdyby se pak kolyvěk dopustil a na týž místo bez ohlašující cedulky pochovati dal, ten pokutu do téhož mého důchodu Liteňského 10 kop míšeňských odvésti povinen bude. Vedle kterýžto smlauvy určitého platu, totiž těch 40 kr. napřed položených to místo jim vykázané jeden provazec délky a druhý šířky v sobě obsahující oni vymítili a dle libosti sobě ohraditi dáti mohou, a nad ním moc bez všelijaké překážky míti budou, a že jinače o tom nijak, jak nahoře rozepsáno jest, ode mně zdržáni býti nemají a to tímto listem utvrzuji a za to dědicův a budoucích mých držitelův tohoto panství mého Liteňského žádám." Z celkového počtu obyvatelstva nad 2 % i s r a e-litů mají tyto obce: Tmáň (2"3), Vysoký Üjezd (2'1), Vinaříce (2"1), Čenkov (2'3), Hostomice (2-1). Od 1 do 2% : Běleč (1-8), Bykoš (18), Málkov (1'8), Srbsko (1*7), Svinaře (1*7), Buboyice (1'6), Jarov (1-5), Poučník (1-5), Skuhrov (1'3), Beroun (T2), Suchomasty-Borek (1*2), Trubín (1'1), Liteň (1*00); Tlustice (1-8), Všeradice (17), Vizina (1*5), Hořovice (1*2), Osov (1-2). Rb. B. Wedele's Mořic Novák V ostatních obcích příslušníci israelského náboženství nedosahují ani 1 % všeho obyvatelstva. Jsou to obce: Hýskov-Stará Huť, Králův Dvůr, Loděnice, Mořina, Počaply, Sv. Jan pod Skalou, Tetín, Hlásná Třebáň; Bezdědice, Běštín, Běřín, Drozdov, Chodouň, Jince, Libomyšl, Lochovice, Nesvačily, Neumětely, Podluhy, Praskolesy, Radouš, Zdice, Žebrák. TETÍN. Asi čtvrt hodinky od Berouna je jedna z nejstarších osad českých, Tetín. Vznik tvrze a osady jde až do doby prvních Přemyslovců, jméno odvozuje se (dle pověsti) od Tety, jedné z dcer praotce Kroka a sestry Libuše. Na Tetíně bylo od nepamětných dob sídlo Židů; zde byla i náboženská obec se všemi institucemi, tedy i se synagogou, rituelní lázní, hřbitovem, a obecním domem ž i-d o v