Geschichte der Juden

in Beraun, Hostomitz

und Umgebung.

Bearbeitet von

Jaroslav  Polák-Rokycana,  Prag.

Dějiny Židů

v Berouně, Hostomicích

a okolí.

<S^                             Zpracoval

Jaroslav Polák-Rokycana,  Praha.

Židů bylo celkem napočítáno r. 1921 na Berounsku 290 (t. j. 0'8% všeho obyvatelstva), na'Horovicku 215 (t. j. 0-6%") na" celém okr. pol. 505 (t. j. 0-7%).

V r. 1910 bylo Židů na Berounsku 402 (t. j. 1'1%), na Hořovicku 279 (t. j. 07%), celkem 681 (t. j. 0"9%).

Jeví se tudíž úbytek na soudním okrese berounském 112, na hořovickém 64, celkem 176.

Náboženské obce israelské jsou v B e-r o u n ř     (stár      Hirn    Roubíček     7     B^r^ur?^,

Bývalá,synagoga v Béštínich u Hostomic

v L i t n i (stár. Bohumil Roubíček z Litně), v Hořovicích (stár. .Josef Ábeles z Tlustic), v Hostomicích (stár. Moric Novák z Hostomic) .

Rabín je ustanoven pouze v Berouně; jest jím Ph. Dr. Moric Müller, jenž též vyučuje náboženství israelskému.

Do Hořovic dojíždí k vyučování náboženství rb. J. Flaschner ze Strakonic.

Synagogy jsou: v Berouně, Litni, v Hořovicích, Běštíně, modlitebna jest v Hostomicích.

Staré synagogy ve Všeradicích se již nepoužívá. Zanikly synagogy v Moříně, Tetíně (byla to nejstarší synagoga na Berounsku), ve Vysokém Ujezdě; dále v Lochovicích (nejstarší na okrese hořovickém) a v Praskolesích.

Při každé náboženské obci jest Pohřební spo-'1 e k („Pohřební bratrstvo"), jenž má na starosti udržovati žid. hřbitovy, které jsou v Berouně, Litni, Moříně, Běštíně a Praskolesích. Židovský hřbitov v Litni trvá již od r. 1680.

Městysi Litni jakož i jeho obyvatelstvu se dostalo několik výsad a privilegií. Jedno z nejstarších privilegií jedná o zřízení žid. hřbitova r. 1680, které dal Židům v Litni a okolí pan Kuňata Jaroslav hrabě z Bubna a z Litic:

„Já Kuňata Jaroslav hrabě z Bubna a z Lytticz, na ^Březne, Skašově, Litni, Srbcích a Lštini, J. M. C. rada slavných, soudů dvorskýho a komorního assessor, známo činím tímto listem vůbec přede všemi a zvláště tu, když čten, neb čtoucí slyšán bude, že jsou se ke mně v poníženosti ucházeli Adam Polák, žid na panství mém Lyteňském, bytem se zdržující a jinší, totiž Eliáš Gezl Lochovský, Abrahám Vosovský, Wolf Zbraslavský, Jelínek Všeradický, Marek Tmáňský, Alexander Starohutský, Jelínek Novchutský a Marek Praskoleský, židé v tomto kraji podbrdském okolně byt svůj mající, přednášejíce, kterak v tomto světě lidé den ode dvg z světa scházejí ta obzvláště připomínajíce sobě rok tento 168Ó, v němž z dopuštění Pána Boha všemohoucího na mnoho místech rána morová se rozmohla, že by, jest-li by je co takového následovati mělo (nemajíce tu na blízce žádného krchövu), kde. morová těla klásti a pochovávati neměli, za to mně abych jak jemu Adamovi židu mému Liteňskému, taky těm všem nahoře položeným a budoucím jich na gruntech panství mého Liteňského v kraji podbrdském ležícího kus místa a země k pochovávání týchž těl jejich mrtvých vykázati poručil poníženě žádali.

Jsouce milosrdenstvím pohnuty a nemoha té jejich ponížené žádosti oslyšeti, tak jsem učinil a skrze On-dřeje Ledvinu Lochovského, na ten čas téhož panství mého Liteňského ode mně zřízeného správu, jeden kus země a místa jeden provazec dýlky a druhý šířky v sobě obsahujícího  k  pochování týchž mrtvých  těl

fířbitov v Běštíně (stará Část)

jejich nade vsí Litni, na pravé ruce k rybníku Liteňskému jdouce, nad loukou Škrandalovou, blíž cesty vykázati a vyměřiti'poručil a tu milost jak jemu Adamovi Polákovi, židu mému Liteňskému, tak i těm všem nahoře podepsaným, kteří toho při mně uctivě, poníženě vyhledávali a žádali jak i všechněm budoucím jejich i jinším, jenž by se k nim připojiti a spolu