Dejiny Zidu v Benesove u Prahy, v tVeveklove a Divisove.
Zpracoval Jaroslav PolakRokycana,  Praha.
Benesov, jedna z nejvetsich obci nab. v Cechach, neuznala za nutna, podepriti usilovnou praci redakce tohoto sborniku, a nezaslala pres cetne urgcnce vyplnene dotazniky, ani nedodala pevne slibene prace, faez nichz jsme nemohli prikrociti k spolehlivemu zpracovani dejin teto zid. obce.
Tim radostneji uvitali jsme podpory z obci nepomerne mensich, z nichz dnesni z. n. o. v Benesove po r. 1848 se ustavila. Jsou to blizke obce D i v i s o v a Neveklov.
V Divisove (s. okr. vlasimsky) zalozena byla z. n. o. dne 1. srpna 1776; v obvodu teto obce bylo r. 1893 asi 250 Zidu, kdezto po poslednim scitani lidu jejich pocet klesl na 128 osob. — Starostou z. n. o. v D. byl v te dobe obchodnik Alois Mei's1, jejz vy: stridal Rud. F r i s c h m a n n. V obci je velmi stara synagoga, rovnez i hrbitov; budova nekdejsi zid. nab. skoly s bytem pro funkcionare a ritualni lazen. Naposledy pusobil v obci rabin do r. 1893 rb. Jindrich Schwarzkopf; pak obec nemohla pro nepatrny duchod nab. dane vydrzovati vlastniho rabina a pridruzila se k z. n. o. Benesov u Prahy. Jen o velikych svatcich konaji se jeste bohosluzby v nekdejsi, dosud velmi pekne synagoze ,y D.
Neveklov (sidlo okr. s.) melo silnou zid. obec jiz r. 1657, jak o tom svedci listina, ktera je chovana ve sbirce listin z. n. o. N. Druhou nejstarsi listinu z 4. brezna1755 — smlouva o zalozeni zid. hrbitova vdeci redakce rediteli skol Em. Verdanovi: „Predstoupili jsou pred plnost auradu dva starsi Zide, totiz Adam Gerstl a Lejbl Gerstl, oba z mesty se Neveklova, 8 vedomim vsech k nim prinalezejicich okolnich Zidu. Zadost svou v ponizenosti prednesli. Tak jakoz jejich predkove od pocestne obce kus mista pro pochovani svych, mrtvych tel, pred mnoha lety propusteny pod jistej plat nize postaveny meli. — Kus mista podle starych zdi pri horejsi strane sedm sahu
a pri dolejsi ctyri sahy. Platiti maji Zide rocne
jeden zlaty rynsky a 30 krejcaru. — Pro lepsi toho jistotu a obycejnym podpisem a prilozenim nasi mestske peceti to stvrzujeme; jenz se stalo v mestysi Ne\eklove, leta 1755. Purkmistr a rada.               L.S."
Dle sdeleni red. sk. Verdana bylo v Neveklove r. 1836 55 a r. 1870 116 Zidu. Z. n. o. N. sklada se z techto obci: Dl. Lhota, Marsovice, Netvorice, Nahoruby, Belice, Benice, Jablona, Mlikovice, Netluky, Tynec n. S., Lesany, Pribysice, Krecovice, ' Brezany, Tloskov, Oustice, Vlkanice, Krchleby, V. Ujezd.
Jinou cennou informaci podal redakci dila rabin o obec N. velmi zaslouzily, Hynek Lederer, ktery pusobi v te obci od r. 1912. Marne patral po starych listinach, ba zadny perochet neni zde pres sto let stary. Nikde pamatky pisemne po tech cetnych „lamdonim" (ucencich), kteri zde byvali. Nenahraditelnych
skod zpusobili nam v tom smeru nasi polsti souverci, literi zde v dobe valky byli a pro tyto pamatky vice porozumeni jevili, nez nasi...                            ,
A tak putovala tak mnoha listina a kniha nenahraditelne ceny do Polska. '— Na dekanstvi je jeden svazek zid. matriky z r. 1836, avsak zid. matrika v N. je mnohem starsi. Ve snaze po starych zid. pisemnostech dosel rabin i do zameckeho archivu, kde, jak se dozvedel, je nejaky „Judenbuch". Byl vsak seredne zklaman, nebot to byla — stara kniha Mojzisova, na niz drive Zide patrne skladali prisahy. Od nejstarsi pametnice, pi Anny Gutmannove (zemrela ve veku 101 rok), slysel rab. L., ze v N byvala zidovska skola v nynejsi ulici Komenskeho v dome bednare Votruby; sama tam pry nechodila, ale slychavala^ ze se tam Zide modlivali. ..„O zdejsi 'obci zid.; ucinil jsem si svuj zvlastni nazor, ktery ovsem nikomu nevnucuji (pise rab. L.): Zdejsi Zide prisli sem asi z nem. krajin za valky tricetilete anebo snad jiz drive, jsouce honeni s mista na misto. Jmena zid. rodin davala se dle mist, cdkud pochazeli, aneb dle zamestnani; konecne dle jmen rodicu v genitivu, koncice na koncovku ,es'. V nejstarsich matricnich zaznamech nenalezl jsem ani jedno jmeno, svedcici o ceskem bydlisti, prikl. U t ti t z (pozdeji Voticky), Vlasim, Humpolec, Ledec, Glattauer (Klatovy) a j. Take dle zamestnani nejstarsich jmen zde nebylo. Jmena koncici na ,es' povstala v dobach josefinskych. Zato se vyskytuje z nejstarsich jmen Lurie (puvodne Uriel); Lewitus, Lewit, Lewi; Herman = Zwi = Hirsch — Hersch — Herschmann, tez Jelinek. Zato ale bylo vice jmen, ktere se vyskytuji v jiznim Nemecku: Herz, Engel, Frischmann, Furth. Ansbach, Wurzburger a j."
Starostou z. n. o. byl r. 1893 David Roubicek; od r. 1907 zastava tento urad Vilem K a u de r. Predstavenstvo (r. 1893): S. Lurie, Em. Engel, Josef Neumann, Josef Levitus (10 roku), David Herz, Lazar Kauder (15 roku) ■— vsichni z Neveklova —, Leop. Wurm z Netvoric, Jakub Steiner, Mensovice, Ad. Neumann (5 roku).
Drivejsi rabini byli: Jindrich Piek (12 roku), Leopold Russ (8 let), M. Stransky (5 let). Spolek Chevra Kadisa ustavil se v N. r. 1630; synagoga pochazi z r. 1657, vyhorela a byla obnovena r. 1730, po druhe pak renovovana byla pred 20 lety. Krome te jsou modlitebny v Netvoricich a Marsovicich. Archiv mestsky a zamecky neni dosud po strance zid. listinnych pamatek probadan. Zid. skola v N. byla zde od r. 1867 a byla r. 1897 z duvodu narodnich zrusena. Skolni kronika a pisemnosti pri obci zachovane datuji se od r. 1828. Zidovska matrika pocina se r. 1795, tedy od vydani josefinskeho zak. narizeni.
Hrbitov zid. zasluhoval by rovnez vedeckeho probadani; jsou zde m. j. tri nahrobky, vykazujici (ovsem nezretelne) stopy letopoctu 1400—1500.
Mohc Steindler
Jakub Furth
Emilie Ornst^inova
Ludvik Kalz
Rb. Rudolf Blan.
Emilie Seinerova