Dějiny Židů v Benešově u Prahy, v tVeveklově a Divišově.

Zpracoval Jaroslav Polák-Rokycana,  Praha.

Benešov, jedna z největších obcí náb. v Čechách, neuznala za nutná, podepříti usilovnou práci redakce tohoto sborníku, a nezaslala přes četné urgcnce vyplněné dotazníky, ani nedodala pevně slíbené práce, faez nichž jsme nemohli přikročiti k spolehlivému zpracování dějin této žid. obce.

Tím radostněji uvítali jsme podpory z obcí nepoměrně menších, z nichž dnešní ž. n. o. v Benešově po r. 1848 se ustavila. Jsou to blízké obce D i v i š o v a Neveklov.

V Divišově (s. okr. vlašimský) založena byla ž. n. o. dne 1. srpna 1776; v obvodu této obce bylo r. 1893 asi 250 Židů, kdežto po posledním sčítání lidu jejich počet klesl na 128 osob. — Starostou ž. n. o. v D. byl v té době obchodník Alois Mei's-1, jejž vy-: střídal Rud. F r i s c h m a n n. V obci je velmi stará synagoga, rovněž i hřbitov; budova někdejší žid. náb. školy s bytem pro funkcionáře a rituální lázeň. Naposledy působil v obci rabín do r. 1893 rb. Jindřich Schwarzkopf; pak obec nemohla pro nepatrný důchod náb. daně vydržovati vlastního rabína a přidružila se k ž. n. o. Benešov u Prahy. Jen o velikých svátcích konají se ještě bohoslužby v někdejší, dosud velmi pěkné synagoze ,y D.

Neveklov (sídlo okr. s.) mělo silnou žid. obec již r. 1657, jak o tom svědčí listina, která je chována ve sbírce listin ž. n. o. N. Druhou nejstarší listinu z 4. března-1755 — smlouva o založení žid. hřbitova --vděčí redakce řediteli škol Em. Verdánovi: „Předstoupili jsou před plnost auřadu dva starší Židé, totiž Adam Gerstl a Lejbl Gerstl, oba z městy se Ne-veklova, 8 vědomím všech k nim přináležejících okolních Židů. Žádost svou v poníženosti přednesli. Tak jakož jejich předkové od počestné obce kus místa pro pochování svých, mrtvých těl, před mnoha lety propuštěný pod jistej plat níže postavený měli. — Kus místa podle starých zdí při hořejší straně sedm sáhů

a při dolejší čtyři sáhy-------. Platiti mají Židé ročně

jeden zlatý rýnský a 30 krejcarů. —- Pro lepší toho jistotu a obyčejným podpisem a přiložením naší městské pečeti to stvrzujeme; jenž se stalo v městysi Ne-\eklově, léta 1755. Purkmistr a rada.               L.S."

Dle sdělení řed. šk. Verdána bylo v Neveklově r. 1836 55 a r. 1870 116 Židů. Ž. n. o. N. skládá se z těchto obcí: Dl. Lhota, Maršovice, Netvoříce, Naho-ruby, Bělice, Benice, Jabloná, Mlíkovice, Netluky, Týnec n. S., Lešany, Přibyšice, Křečovice, ' Břežany, Tloskov, Ouštice, Vlkanice, Krchleby, V. Újezd.

Jinou cennou informaci podal redakci díla rabín o obec N. velmi zasloužilý, Hynek Lederer, který působí v té obci od r. 1912. Marně pátral po starých listinách, ba žádný perochet není zde přes sto let starý. Nikde památky písemné po těch četných „lam-donim" (učencích), kteří zde bývali. Nenahraditelných

škod způsobili nám v tom směru naši polští souvěrci, litěří zde v době války byli a pro tyto památky více porozumění jevili, než naši...                            ,

A tak putovala tak mnohá listina a kniha nenahraditelné ceny do Polska. '—- Na děkanství je jeden svazek žid. matriky z r. 1836, avšak žid. matrika v N. je mnohem starší. Ve snaze po starých žid. písemnostech došel rabín i do zámeckého archivu, kde, jak se dozvěděl, je nějaký „Judenbuch". Byl však šeredně zklamán, neboť to byla — stará kniha Mojžíšova, na niž dříve Židé patrně skládali přísahy. Od nejstarší pamětnice, pí Anny Gutmannové (zemřela ve věku 101 rok), slyšel rab. L., že v N- bývala židovská škola v nynější ulici Komenského v domě bednáře Votruby; sama tam prý nechodila, ale slýchávala^ že se tam Židé modlívali. .-.-„O zdejší 'obci žid.; učinil jsem si svůj zvláštní názor, který ovšem nikomu nevnucuji (píše rab. L.): Zdejší Židé přišli sem asi z něm. krajin za války třicetileté anebo snad již dříve, jsouce honěni s místa na místo. Jména žid. rodin dávala se dle míst, cdkud pocházeli, aneb dle zaměstnání; konečně dle jmen rodičů v genitivu, končíce na koncovku ,es'. V nejstarších matričních záznamech nenalezl jsem ani jedno jméno, svědčící o českém bydlišti, příkl. U t ti t z (později Votický), Vlašim, Humpolec, Ledeč, Glattauer (Klatovy) a j. Také dle zaměstnání nejstarších jmen zde nebylo. Jména končící na ,es' povstala v dobách josefínských. Zato se vyskytuje z nejstarších jmen Lurie (původně Uriel); Lewitus, Lewit, Lewi; Heřman = Zwi = Hirsch — Hersch — Herschmann, též Jelinek. Zato ale bylo více jmen, které se vyskytují v jižním Německu: Herz, Engel, Frischmann, Fürth. Ansbach, Würzburger a j."

Starostou ž. n. o. byl r. 1893 David Roubíček; od r. 1907 zastává tento úřad Vilém K a u d-e r. Představenstvo (r. 1893): S. Lurie, Em. Engel, Josef Neumann, Josef Levitus (10 roků), David Herz, Lazar Kauder (15 roků) ■— všichni z Neveklova —, Leop. Wurm z Netvoříc, Jakub Steiner, Menšovice, Ad. Neumann (5 roků).

Dřívější rabíni byli: Jindřich Piek (12 roků), Leopold Russ (8 let), M. Stránský (5 let). Spolek Chevra Kadiša ustavil se v N. r. 1630; synagoga pochází z r. 1657, vyhořela a byla obnovena r. 1730, po druhé pak renovována byla před 20 lety. Kromě té jsou modlitebny v Netvořících a Maršovicích. Archiv městský a zámecký není dosud po stránce žid. listinných památek probádán. Žid. škola v N. byla zde od r. 1867 a byla r. 1897 z důvodů národních zrušena. Školní kronika a písemnosti při obci zachované datují se od r. 1828. Židovská matrika počíná se r. 1795, tedy od vydání josefínského zák. nařízení.

Hřbitov žid. zasluhoval by rovněž vědeckého probadání; jsou zde m. j. tři náhrobky, vykazující (ovšem nezřetelné) stopy letopočtu 1400—1500.

Mohc Steindler

Jakub Fürth

Emilie Ornst^inová

Ludvík Kalz

Rb. Rudolf Blan.

Emilie Seinerova