mek, ktery Zide koupili a synagogu postavili. Ctemet toto:
„Dne 16. rijna r. 1784 predvolana do domu radniho obec zid. v pricine dluhu 150 fl. od Jana Brazdy, senkere v Hutich, na vystaveni jejich synagogy vydluzenych, by takove penize slozili. V pripadu opacny obec zid. takove penize vsiavu sloziti neni, vyzadalo sobe do pristiho pondeli, totiz 28. Juli, ze se svym Creditorem v te veci umluvi a ten den s vyhotovenou veci pred ourad se dostavi."
Jan Flor, uradujici radni.
Na zaklade patentu z r. 1787 konan novy a podrobny soupis vsech Zidu a narizeno, ze kazdy Zid musi si voliti nove jmeno obcanske. Konskripcni listy nesou nadpis: „Zeugnisszettel".
Uvadi se v nich dosavadni jmeno, nove volene a tu jest charakteristicke, ze volili si po vetsine jmena nemecka, coz ovsem v te dobe neprekvapuje, ale nekolik volenych jmen. ceskych jest zajimavych.
Byly zde tyto rodiny:   .
1.  Jakub Mojzis, nove jmeno Jakob Lewi. Zena jeho volila jmeno Ludmila. Misto jmena   Seellig   Sigmund; misto Lea Maria; misto Serl Cecilia;   misto   Mindeln Sara; misto Hendl Anna.
2.  Lobl Lazar volil jmeno Jakob Zucker a mel cislo domu 111.
3.  Isak Marku» volil jmeno Isak Kral.
4.  Justruck Jakob volil jmeno Jakub .Roubicek.
.5. Ucitel Isak Herz volil jmeno Isak Schonberger a bydlel v c. III. Dcera Lea volila jmeno libusa, dcera Ziperl jmeno Veronika.
6.  Michel. Samson volil jmeno Michal Zeller.
7.  Israel Hirsch volil jmeno   Israel   Sonnenberg   a bydlel v c. II.
8.  Abraham Jachim volil jmeno Abraham  Hesky   a bydlel v c. 5; rodina dosud v B.
9.   Joachim Samuel volil jmeno  Joachim Hesky   a bydlel v c. IV; rodina dosud v B.
10.  Hirsch Mendl volil jmeno Israel Lewi a bydlel v c. 76.
11.  Lipmann Liebers volil jmeno   Filip   Liebers   a bydlel v c. 76.
12.   Michael   Mendel   volil  jmeno   Michael   Sall   a bydlel v c. 76.
13.  Markus "Wotsasek; jmeno mu   zustalo   a   bydlel v c. 33.
14.  Israel Josef volil jmeno Israel Lam.pl   a   bydlel v c. 112; dosud v B.
15.  Jonas Oscher Kohn volil jmeno   Jonas  Katz   a bydlel v c. VI.
16.  Jakub Oscher Kohn volil jmeno  Jakub  Katz   a bydlel v c. 88.
17.  Nathan Jakob volil   jmeno   Nathan   Lederer   a bydlel v c. 9.
Ze znamych rodin zid. zaznamenany jsou v r. 1797:
Ignac Katz, mel obchod a tabak.
Abraham Hesky, pali koralku. Syn Jakub uci se chirurgii.
Joachim Hesky a syn Samuel, kozeluh.
Jakub Lampl, syn Israel, strizni obchod, peri a vlna.
Heinrich Zucker, koralku.
R. 1799. Prisel Jakub Spitz z Jistebnice, pak Mates Kafka, Isr.Lustig; dosud v B.
R. 1812 jmenuji se nove  Josef Feigl a Gabriel Spitz.
,1814 jmenuji se: Heinrieh Zucker v c. 2 — Israel Sonnenberg v c. 3 — Markus Sonnenberg v c. 3 — Jakub Lampl v c. 4 se synem Josefem. Jakub Lowi v c. 5 a syn Samson. Jakub Spitz se synem Gabrielem v c. 6. Rodina Zuckru dosud v B.
R. 1841 cteme, ze byl z B. propusten Israel Lustig a na mistoneho prijat Josef Zucker. Nova jmena: Jo sef Neumann, Aron a Jakob Furst, Samuel Winternitz.
O podnikavosti Zidu podava dukaz zapis z r. 1811, dle nehoz Zid Heinrich Zucker, vinopal, vezl za vojskem na Ryn 3 fury koralky a kazdy o 3 sudech. Udelal jiste dobry obchod.
R. 1799 dne 15. kvetna bylo oznameno, ze nasledkem narizeni vysokych uradu smi v B. bydleti jen 6 rodin zid. misto drive povolenych 8. Majili se dve dalsi rodiny pribrati, musi to byti povoleno vysokym uradem zemskym.
V  jinych obcich okresu zilo Zidu malo aneb  vubec ne, coz jest   snadno   vysvetlitelno   chudobou   obyvatelstva.
Tak z r. 1811 mame zaznamenano, ze zil v Drazici Benjamin Neugroschel, Salomoun Schulz a ucitel Isak Lederer. R. 1830 nastehoval >se tam Jonas Vodicka a Aron Furst.
Nejstarsi zprava z Drazice vsak se datuje z r. 1795, kdy koupil tam vinopalnu a fir^shans (vyrobnu potase)   Markus Hilsner.         .    ■
Samuel Markus uvadi se ..v panske zidovne a vinopalne", Josef Fruhstucker v papirne na Lipovsku.
V  Sudomericich uvadi se r. 1811 Salomoun Schulz v c. 1 a Jakub' Schulz v c. 3.
Povoleni   k   snatku
Zidum jakoz   i ostatnim   obcanum   vydaval   zamecky urad.                                                    r
Povoleni Zidum vydavalo se na zvlastnim tiskopise a melo nadpis:            •              .      ;    • ■•.':•      ■
Ehehimmel AufstellungBewilligung, v preklade asi: povoleni k vstoupeni do manzelskeho raje a bylo jich vydano do r. 1801 cela rada.
Seznam o obrizce, narozeni a umrti potvrzoval dekan.
Kazdy Zid, ktery se chtel prestehovati, musel predloziti vykaz o svem drivejsim pobytu a ten obsahoval: kraj, misto, zid. obec, jmeno panstvi, jemuz obec prislusela, cleny rodiny, zamestnani atd.
Tak pristehoval se do B. r. 1810 Bernard Feigl, nar. r. 1767, zena Apolena, naroz. 1786, syn Ondrej, cons. obch., nar. r. 1809, syn Leopold, naroz. r. 1810, doktor mediciny v Tyne n./Vlt., dcera Frantiska, nar. 1812, Katerina, nar. 1817, Eva, naroz. 1825. O Ondrejovi jest poznamka: Vraduje se k vojsku do tridy seste. Rod. Feiglu zije dosud v Krakove.
Adolf Rind.
Eduard Wagner
Prisli z kraje prachenskeho, z z. o. Breznice, panstvi breznickeho, Secce zid. 4., mistni 15.
Ponevadz byl pocet rodin v miste omezeny, tedy se mohla rodina usaditi s povolenim uradu, byloli misto volne.
Direktorsky urad byl v te   veci  blahovolny,  nebot
kazdy zamozny Zid platil :— mimo jine — 6 zl. do duchodu, ktere musel sloziti stribrnymi dvacetniky.
R. 1890 zakonem z 21. brezna byly pomery Zidu upraveny. Zide tvorili naboz. obec a jeji stanovy schvalovalo ministerstvo. Zakonem z 27. cervence 1877 byly jiz obce zid. shrnuty v okrsky. Obec zid. ma sve predstavenstvo, nab. radu a vybor. Kdo nemohl byti zvolen do> predstavenstva obecniho, byl vyloucen i z predstavenstva obce zid.
Clenove zastup, i rb. musi byti hlaseni stat. uradum. Obec musi miti rb. a ten musi bydleti v zid. obci. Vice malych obci byva spojeno jednim rb. spolecnym. Rb. musi predloziti prukaz, ze s dobrym prospechem absolvoval vyssi gymnasium.
Nab. obec zid. musi se sama vydrzovati a smi predpisovati jen zakonne davky.
Cesti Zide maji nyni v Praze spolek „Or tumid", ktery vymohl, ze obce maji povinnost prihlizeti k jazyku v obci obvyklemu.
Jako cirkev zakonem uznana podleha interkonfesionalnimu zakonu z 25. kvetna r. 1868, c. 49 r. z.
Zid. obec ma pravo vysilati sveho zastupce do mistnich skolnich rad a dati sve deti vyucovati nabozenstvi svym rb.
Koncem r. 1927 zilo v B. 15 rodin zid. o 39 clenech rodinnych.
R. 1882 byl zid. ucitelem Adolf Urbach, mel sluzby 400 fl. a 40 fl. pausalu na osvetleni a topeni. Ucil cestine, nemcine, hebrejstine a nabozenstvi a mel volny byl. R. 1883 byl kt. Samuel Sametz z Veselicka a poslednim ucitelem byl Salamon Pollak, prijaty 10. unora 1901 z Merklina, ktery se nahodou, tusim ve valce jiz, v Oburce utopil.
Az do r. 1882 vedena synagoga jako majetek obce bechynske a tehoz roku pripsana v majetek obci zid.
Dne 2. brezna r. 1884 stala se obec zid. clenem spolku „Ceskych akademiku Zidu v Praze".
Matrika, protokoly vedeny jazykem nemeckym.
R. 1895 psin prvni protokol po cesku a psal jej Emanuel Kohn. Pro skolu zakoupen dum c. 37.
Tehoz roku zalozena nova matrika a vede se po cesku.                             :                                           .
Dne 6. dubna r. 1896 zpracovany nove stanovy po cesku a r. 1898 usneseno odstraniti ze synagogy veskere napisy nemecke.
Tehoz r. usneseno posilati zid. deti do skoly verejne. Zid. nab. obec spravuje predstavenstvo, skladajici se zetI4 clenu a 2 nahradniku.
Pro mimoradne pripady jest zesilene predstavenstvo, skladajici se ze 4 clenu, 4 duverniku a 2 nahradniku.
Predstavenstvo voli predsedu, pokladnika, ucetniho a predstaveneho modlitebny.
Hospodarstvi obce kontroluji 2 voleni revisori.
Rozvrhovaci komise 6 clenna rozvrhuje rozpocet na jednotlive cleny dle jich prijmu a rodinnych pomeru do 9 platebnich trid. Nejnizsi rocni poplatek byl 8K. nejvyssi 48 K.
Nejzajimavejsi ve stanovach jest § 12, dle nehoz nesmi byti do predstavenstva voleni 2 clenove z pribuzenstva I a. 'II. stupne. Kdyby se tak stalo, zaseda voleny starsi.
K obci zi4 patri z okresu bechynskeho veskere obce mimo: Bernartice, Bojenice, Borovany, Oparany, Podhori, Rakov, Rataje, Skrejchov, Srlin, Svatkovice a Zbesice.