V  K. H. byl odedavna i zid.   spolek   zensky („Amschelberger FrauenVerein"),   jehoz  nejstarsi zapisy mohl jsem vsak jen sledovati do r. 1866. Tehdy, dne 22. srpna 1866, venoval tomuto spolku Jakub   a Sara Adlerovi obnos 100 zl.
Stanovy (nove) jsou potvrzeny dne 12. srpna 1870, c. 36.539 a byly tehdy ve vyboru tyto damy: preds. Babeta Oppenheimerova, vybor: Sara H e 11 e r o v a, Sara Adlerova, , Lotti Oppenheimerova, Josefina Backova a Anna Adlerova.
V  protokolu se docitame, ze zid. zensky spolek   se zucastnil svatby hrabete Vojtecha Mladoty ze Solopisk (dne  5.  cervence  1891)   a  ze na  pamet teto  svatby byla zrizena u spolku toho nadace na jmena hrabete a    jeho    choti.    Spolkove    jmeni    obnaselo    tenkrate 1482 zl. 98 kr.
R. 1914 byla preds. Lotti Oppenheimerova.
Prvni cesky zapis protokolu tohoto spolku nasel jsem teprve ze dne 10. ledna 1922 a byla predsedkyni Emma Hellerova, vybor sestaval z dam: F. Strakova, pokl. (od pocatku spolku), S. Hellerova, Z. Pisingerova, E. Sommerova, Josefina Kaufmannova, Olga Polackova, Hermina Kaufmannova, S. Klepetarova. Spolek sleduje slechetny ten ucel, pomahati chudym rodinam a vyplaceti prispevky k venu chudym nevestam zid. Slechetne tyto ukoly spolek ten po vsechna leta poctive plnil.
V SEDLCANECH
bydleli rovnez od davnych casu Zide poruznu, netvorili vsak vlastni nab. obce, nybrz prispivali na udrzovani skoly a hrbitova do K. H., jichz ^vyborovych schuzi, se zucastnili delegacemi a zvlaste se s touto obci dohadovali o repartaci dani. Blize S. byla vydatna loziska rudy stribrne a zlate, tedy jiz spoluduvod, ze v tech krajich byly zid. osidleni kladeny obtize. Kdy a od koho byly S. zalozeny, neni dnes znamo. Erb mesta — petilista ruze cervena — znak Rozmberskych, nasvedcuje, ze S. nalezely kdysi do panstvi panu z Ruze. Zde byvalo sidlo kraje povltavskeho a jeho nekdejsi sprava mela pravomoc mest kralovskych, uzivalo prava hrdelniho a trzniho. Kral Jan z Lucemburka zastavil S. Petrovi z Rozmberka r. 1481; Vok z Rozmberka postoupil tento statek bratrim Lobkoviczum na Chlumci a r. 1580 az 1593 drzel jej Jakub Krcin z Jelcan. Mesto odrazilo r. 1420 utok Jana Zizky z Trocnova „z rana za rosy'1,odtud na pamatku slavila se tato slavnost „jlosa" az do doby cis. Josefa II., ktery ji zakazal. Za valky tricetilete stihla mesto pohroma velikeho pozaru. R. 1783, 1802 a 1828 opakovaly se pozary. R. 1649 a 1680 zuril v kraji mor; mesto temito pohromami velice utrpelo 3).
V prirucce z r. 1814 °) jsou poznamenany dulezite trhy ceske: „Seitschan: auf Petri und Pauli, auf Elisabeth", rovnez i blizke mestecko ..G istebnitz" (Jistehnice): 1. Montag nach hl. 3 Konige, 2. hl. Matthiastag, 3. Montag nach dem Palmsonntag, 4. am 1. Montag nach Ostern, 5. am Montag nach Pfingsten, 6. am Maria Magdlalenentag, 7. am hl. Bartholomaustag, 8. am Montag nach Aller Heiligen." To byly ovsem velmi dulezite trhy, jichz se i Zide velmi hojne zucastnili. V teto knizce jsou poznamenany i prazske adresy tech zajezdnich hospod, v nichz venkovsti formane meli staveniste a sbernu pro kraje: „Piseker Fuhrleute, alle 14 Tage bei Spinka am Rossmarkt. Item alle 6 Wochen beim Goldenen Schiff auf der Kleinseite. Wottitzer Fuhrleute: alle acht Tage bei Karrauss (u Charausu na Vacl. namesti).
V  devadesatych letech osamostatnila se z. o.   sedl^ canska a utvorila vlastni svoji z. n. o.,   ba   v   poslednich letech obratila se vec tak, ze nyni odvadi Kosohorsti nabozenskou dan do S., ktera nyni spojuje obe obce v celek.   Mozno   rici,   ze vliv   Sedlcanskych   na Kosohorske byl v mnohem ohledu   blahodarny.   Tak prikladne byla jeste dlouha leta pote, kdyz. jine obce v  ceskem prostredi  davno  jiz  zrusily nemecke  konfesni skoly, v K. H. takova skola jeste v r. 1917; a byla to velika namaha zastupcu Sedlcanskych, zvlaste pak obch. rady Boh. Rindlera, ze tato skola byla zrusena.  O vyucovani zid. nabozenstvi stara se z. o. tak, ze tam dojizdi tydne z dalekych Klatoy rb.  dr. M. M ii 11 e r.
Souziti Zidu v tomto kraji s ostatnim obyvatelstvem ceskym je velmi dobre. Zdejsi Zide hlasi se vesmes k narodnosti ceske a tez v radach legionaru jich bylo nekolik (prikl. dir. Otakar B a u m 1, zverolekar. Oubenice, II. delostrel. brigada sibirske armady cs., Rudolf F a k t o r z fiojsina, padl na Rusi a j.).
V kraji bylo mnoho najemcu velkostatku zid., avsak zakon pozemkove reformy v te veci zpusobil, ze dnes jiz Zidum techto najmu se nedostalo.   Nalezi   ovsem velkostatek Stetkovice a tez lihovar   majiteli   Emilu Polakovi,  ktery ma  155  ha zpracovane   pudy   a vyrobni opravneni 234 hl lihu. Ucast   tohoto   velkostatkare v zalezitostech  verejnych a kraji uzitecnych je znacna. Tak hned pri stavbe mistni drahy z VoticeVeselky do Kos. HorySedlcany, ktera byla vymerena r. 1893 a roku nato postavena, venoval otec dnesniho majitele velkostatku   vetsi castku penez.' Draha   vola po dokonceni az do Pribrami nebo do Breznice,k cemu dojde snad, az pojede krajem projektovana draha Plzen^Brno, ktera protina i tento usek.      .       ;
R. 1802 zavrazden byl na vrchu nad Dnespeky zid. obch. Glaser. Zavrazdenemu byl postaven kriz, na nemz bylo napsano, ze byl „rozdilneho nabozenstvi", c.j., ze nebyl katolikem.    :                                       ;
Zid. postmistri byli, jako ve vsech ceskych Tcrajich, take i zde. Prikl.: v Nadejkove byl M. Steiner v r. 1848. v K. H. Joachim Adler a j.              ; ■
Rok od roku ubyva Zidu po ceskem venkove a tak i K. H. i S. zachazeji; v Praze a ve Vidni zije veliky pocet nekdejsich rodaku z techto mest a jsou to jmena zvucna, muzu vehlasnych a ctenych: spisovatel dr. Bedrich Adler, reditele Ceske eskomptni banky Gustav a Josef Adie r o ve,/dr. Adolf Oppenheim e r, advokat, dr. Alfred Stein, advokat v Praze, obch. rada a tovarnik Boh. R i n d 1 e r, Vilem Lebenhart, velkoobchodnik v Praze, Otakar B a u m a n, tovarnik v Libni, dr. Bedrich Kaufmann, sef fy Seligm. Elbogen v Praze, reditel Videnske bankovni jednoty Rudolf C h o b o c k y, reditel Ceske eskomptni banky E li s c h a k a cetni jini.
*) S. H. Lieben, Beitrage zur Kulturgesch. d. Juden in Bohmen, vydal „Afike Jehuda"," Praha 1930.
2)   BondyDvorsky, K dejinam Zidu v Cechach I, 728.
3)   Ottuv Naucny slovnik, Kosova Hora.
4)   (    ) V listine skrtnuto.
6)   Ve    sprave   starosty    obce   pana   Jindricha   Kqldovskeho, ktery obe tyto cenne mestske knihy autorovi s nevsedni ochotou zapujcil.
°) Sedlcansko, Sedlecko a Voticko, s pomoci ucitelstva a jinych pomocniku vydal Okr. skolsky vybor r. .1925, redakci Cenek Habart  a Ludvik Heller.
7)   Archivar Teply Fr., „Pameti mesta Milcina".
8)   Byl to obvodni rabin  (Kreisrabbiner)  plzenskeho kraje se sidlem v Ronsperku.
8) Schematismus f das Konigr. Bohmen auf das gemeine Jahr 1814.
\0
Dejinj Zidu v.Uhrinevsi (Aunnowes) 11 Prahy.
Zpracoval Jaroslav PolakRokycana, Praha.
V Uhrinevsi byla odedavna z. o. z nejpocetnejsich v prazskem okoli. Nezachovaly se ani stare listiny pri zdejsi obci, ani neni starych matricnich knih, nebot nynejsi matrikar, p. Oskar Rezek, ma zaznamy teprve od r. 1838. Nejstarsi protokol pri obci je z r. 1786; ale na hrbitove uhrineveskem jsou nahrobky z r. 1730 a tu maji starsi pametnici za to, ze neni to ani prvni ani nejstarsi hrbitov zid. v okoli.                            :
Az do r. 1847 shomazdovali se Zide v U. n=rdli k spolecne modlitbe v soukromem dome, kter> b\l z r. 1810. Teprve po r. 1848 mohla obec, ktera odtud vic a vice rostla, pomysleti na vystavbu duMojni' synai::i>::\  \ (. |>. 7'.*. /a   kli r\n>/lo   m ilrm   kon. K   m

verejne sbirky. O teto synagoze rozepsal se Ant. Semansky v „Pametech mestyse Uhrinevsi" (na str. 74) takto: „Modlitebna sestava v 48 muzskych a 27 zenskych sedadlech; vedle nachazi se ucitelovo nebo kantorovo obydli, ktere pozustava ze 2 ppjkoju a kuchyne. Horejsi poschodi pozustava ze salu pro shromazdeni, pak predsine a pudy. Do zalozeni novych knih pozemkovych (r. 1818) bylo pravo vlastnicke vkladano do zvlastni knihy v synagoze teto vedene na sedadla a spolu vkladano bylo pravo zastavni za povinnost prispivati urcitou castkou na udrzovani jeji pro n. b. israelskou v U. Na pr.: Josef Bysicky r. 1862 koupil muzske sedadlo c. 1 a zenske c. 2 za 50 zl. a pojistil prispevek na udrzovani synagogy 2   zl.   rocne.
Jakub Beykovsky r. 1863 koupil muzske sedadlo c. 2—9 a zenske sedadlo c. 3 za 94 zl. 10 kr. a pojistil na sedadlech tech prispevek v sume 3 zl. rocne.
Uhrineysky zid. spolek koupil podle smlouvy ze dne 1. rijna 1847 misto pro synagogu za 90 zl. od vrchnosti uhrinevesske. — Podle teze smlouvy byl spolek povinen kazdorocne cinze 30 zl. stribra platiti, nahrazovat dane ze stavebniho mista, ekvivalent (poplatek) za kazdych 10 roku z kupni sumy 90 zl. . . . 4 zl. 30' kr. stribra platiti v pripadu zruseni aneb zcizeni synagogy laudemium 5 % zaplatiti."
V budove synagogy byla tez skola s vyuc.  reci   ne
meckou, ktera ziskala prava verejnosti. Pro nektere, dnes nam nezname nepristojnosti byla skola r. 1887 c. k. okr. skolni radou zrusena, avsak pote — nevime ani kdy — opet znovuzrizena, trvala do r. 1896, kdy byla v dobach narodnich nepokoju, v bojich o jazykova prava ceska, definitivne zrusena. Jiz v r. 1893 vyucoval rb., zdejsi obci ustanoveny, ditky na mistnich ceskych skolach zid. nabozenstvi.
Vilem Beykovsky (Piaorice)
Jo,, i li. tek
Do obvodu z. o. v U. prinalezeji tyto obce: Bechovice, Dubec, Dubecek, Herink, Hajek, Benice, Mecholupy, Petrovice, Kreslice, Bukovince, Cestlice, Dobrejovice, Modletice, Pitkovice, Nupaky, Babice, Voderadky, Zdebrady, Krabosice, Pacov, Ricany, Kolovraty, Radosovice, Nedviz, Nedvezi, Brezi, Kralovice, Svetice, Svojetice, Kolodeje, Kolovraty, Kuri, Lipany a Pruhonice. Take v Ricanech je od r. 1890 mensi synagoga. Na obou skolach a synagogach pusobilo mnoho dobrych ucitelu a rb., z nichz zde nekteri byli dlouha leta. Tak rb. Daniel K o h n, zemr. r. 1892 po 301ete, o skolu a kostel vysoce zaslouzile cinnosti. Po nem zde byli pp. Natan Reitler (8 let), Josef Freund (10 let), J, Samec (asi 3 roky), Naftali Koch (asi 6 let), Emanuel Urbach, byl zde pet let, do sveho skonu;   od   r.   1916r—1919   dojizdi  sem
11