Geschichte der Juden
in Ainschelberg und
SeUschan.
Bearbeitet von Jaroslav Rokycana, Prag.
JVosova Hora je z nejstarsich zid. obci v Cechach. Nemecky nazev „Am s ch e lb e r g" nevyskytuje se v hebrejske literature J) a objevuje se teprve v dobe pojosefinske, po niz byla ceska mistni jmena ponemcovana. Ze uz v 15. stol. byla vetsi osada zid. v ochrane panu z Rican, vysvita ze seznamu mist kral. Ceskeho, v nichz Zide r. 1570 smeli bydleti2). V onom seznamu jsou udana mista a pocet poplatnych Zidu, a to za ucelem vybirani rozvrzene dane za Zidy po venkove roztrousene, a tu se vyskytuje i „K ossova Hora   ...  2   osoby".      •
Zakladatele tohoto mesty se byli panove z Landstejna, kteri se odtud psali „z Kosove Hory"; rod ten zde byl v XIII. a XIV. stol. a jiz tehdy zde po zpusobu vsech tehdejsich panstvi byly po ruznu usazovany jednotlive  patrne zamoznejsi — rodiny zidovske. V 16. stol. byl zde rod panu z Rican vystridan a to r. 1620, pro ucast vzpoury proti krali pozbyl Vilem z R. statek Kosovou Horu a Vojkov, jez se dostaly na Albrechta z Valdstyna; ten je po roce postoupil Sezimovi z Vrtby ha Janovicich, Voticich a Cervenem Hradku. Po tech prislo panstvi na rodinu Fellnera z Feldecku, pak na Khuna z Lichtenberka, r. 1681 na Vacl. Stepana Halanka z Hochberka, jeho vdova Marie Kristina r. 1713, jejiz dcera Anna Marie provdana za rytire Vacl. Vojtecha Karvinskeho z Karvines). Ze jiz drive pred panstvim tohoto rodu zde byli usazeni Zide, tomu nasvedcuje lij.tina ze dne 29. cervna 1741, jiz povoluji manzele Karvinsti postaveni synagogy „na jinem miste, nez jako dosud pred pozarem stala" a kterouzto synagogu uzivali — jak v listine vyslovne jest psano „von uhralten Ihre Vorfahren..."
Listina ta zni:
Contract.
(Original je v „Zidovskem museu" v Praze.)
Ich Wentzel Alberth Karwynsky von Karwyn und Maria Anna Karwynskyn von Karwyn gebohrene Halanskyn von Hochberg, Herr auf Ambsselberg, Wysoka oder Pojezdetz und Lowschitz Urkunden und Bekennen Hie mit vor Jeder manniglich und absonders da wo es von nothen, demnach die allhiessige Ambsellberger Juden Gemeinde Vor Zeithen Ihre Eigenthumbliche Schurl gehabt, Solche aber durch un verhofft entstandene FeuersBrunst  in aschen gelegt worden.
Sintemahlen . aber ob Beredeten JudenGemeinde von der Obrigkeit Wiederumb erbaut worden auf einen anderen Orth der gleichen Schurl einzurichten, Welche auch Ihr Eigenes Unkosten Von Brandt auf Neu Erbauet haben.
Dejiny Zidu
v Kosove Hore a v Sedlcanech.
Zpracoval .          Jaroslav Rokycana, Praha.  .
Diess thun wier in alle kunftige Zeithen hiemit aufs Eysserste Bekraftigen, wie dass solche. Schurl kommen andere Als der offt erwenten JudehGemeinde Eygentlich gehorig auch fernerhien wieder wir unssere Erben und Erbsnehmern oder in Habern diesses Guts Amhselberg befugt seyn werden, Es seyn was er Jeder Nahmen haben moge, undt kann etwas von Ihrer obbemester Schurl das mindeste zu suchen oder zu prazendieren, sondern der Juden alleinig gehoriges Schurl, wie es von uhralten Ihre Vorfahren ohne Einige one genossen haben, dieselbe in alle Kynftige Zeythen ohne '• Entgeldt Rychtig gemessen mogen undt Sollen. Wie nicht Miuder auch Massen dem Jakob Benesch zu seynem Hauis 'ein Stuck Gartchen neben dieser Schurl Situirlichen Verkaufs undt Erblich uberlassen werden; die JudenGemeinde aber Fleckerl von diesem Verkauften Gartl zur Erbauung eine Cammer oder Gewolbe zu der Depositierung ihrer Schulsachen Benothigen. Als Ihnen wir gleicher Gestallten Verificieren Wie dass erwahnten Jakob Benesch dieses Stuckl Gartl mit Consentierung unsere, dass dieser Zeith (JudenGemeinde von der Obrigkeit Wiederumb erbaut worden auf einen andern) 4) Obrigkeith Guth und Frey Willig zur Erwahnten Schurl cedieret undt abgetretten.
Zu Wissens Besserer Festhaltung in gegenwartiges Instrument mit Unserer Eigenhandigen Unterschrift und PettschaftsFertigung coroboriert worden.
So geschehen: Ambselberg, den 29. Juny Anno D. 1741.                                                      '         .
Wentzel Alberth Karwynsky von Karwyn. Maria Anna Karwynskyn von Karwyn
von Hochberg. LS. In gel. Fol. 40.                   "
Vrchnost vyjednavala tedy jmenem z. o. s Jakubem Benesem; byla to patrne nejbohatsi osoba mezi kosohorskymi Zidy a zajiste i nejvazenejsi, kdyz tak dulezita listina, jako je nesporne kontrakt o stavbe nove synagogy, s vrchnosti byla sjednana. Nebude zajiste bez zajmu, ze primy potomek teto z nejstarsich rodin Benesu zije dosud v K. H. Je to „sklenar bez zamestnani", — v kazdem ohledu sesly clovek, tento posledni z kosohorskych Benesu, s nimz dnesni tamni Zide nechti  se znati — —
Za panstvi svrchureceneho rodu Karvinskych z Karvine potvrdila r. 1744 cis. Marie Terezie K. H. prava mestskeho jakoz i odbyvani trhu mestskych. Z teto doby pochazeji take nejstarsi „Pametni knihy statku kosohorskeho", jedna je zapocata r. 1738 a obnovena r. 1863 —, obsahuje krasne malby, pohledy, detaily mesta, plany ctvrti a skupin domu —, mezi
nimi je tez „zidovske namesti", na nemz staly nektere domy zid. a synagoga pred pozarem. Druha nejstarsi mestska \kniha 5) je „kniha fasovni mereni Jozef inskeho z r. 1780 obce K. H." — (nemecky nazev knihy je: „Fassionsbuch der Gemeinde Amschelberg mit den zugetheilten Herrschaftlichen Hof Amschelberg.'' V teto knize jsou veskere zid. domy v polozkach 60 az 79 obsazeny a je jich celkem 21 cisel. Zid. domy byly rimskymi cislicemi oznaceny odi III. do XXI. I. a II. v knize ku podivu nejsou a byly patrne to domy lehle pozarem a v te dobe jeste nebyly znovu zrizeny.
Zde jsou v bezne rade knihy i s jich tehdejsimi majiteli:
60. Zidovsky dum, Abraham Marek, c. III, 61. zid. dum, Mittl Lippmann, c. IV, 63. zid. dum, Joachima, c. V, 64. zid. dum, Lobl Josef, c. VI, 65. zid. dum, Samuel Furth, c. XX, 66. zid. dum, Ludmila Mendl, c. VII, 67. zid. dum, Israel Hoenig, c. VIII, 68. zid. dum, Libella Abraham, c. IX, 69. zid. dum, Zidovska skola, ci XIX, 70. zid. dum, Ascher Katz, c XVIII, 71. zid. dum, Joachim Sitter, c. XVII, 72. zid. dum, Joseph Schletzl, c. X, 73. zid. dum, Herschl Klepetsch, c. XI, 74. zid. dum, Handl Czeralek, c. XII, 75. zid. dum, Joseph Sroule, c. XV, 76. zid. dum, Joachim Furth, c. .XIV, 77. zid. dum, Zidovsky spital, c. XIII, 78. zid. dum, LOebl Furth, c. XVI, 79. zid. dum, Aron Fiirth, c. XXI.
' Z tohoto soupisu je zjevno, ze v one dobe byla jeste „zid. skola a synagoga" pod spolecnou strechou, pak ze mela obec i svoji nemocnici, zato vsak postradam zid. lazen, ktera v obci te najisto byla a nachazela se patrne tez ve. XIII, v nemocnici. Nejvetsi pocet domu ,zid. mela v obci rodina Furthova, ktera . i pozdeji mela v obci rozhodujici a vlivny hlas; Z teto rodiny byli i najemci panskych statku a t. zv. „domaci Zide", jak jich mel ve starych dobach kazdy slechtic.                         .      .                     ;
• R. 1770 koupil K. H. svob. pan z Astfeldu, s nejz pak presla na Josefa knizete z Lobkowicz, jenz ji prohral v hazardni hre proti Robertu ze Spieglu. Po nem zahy preslo panstvi smlouvou na Frant. svob; pana Mladotu ze S o 1 o pi s i. Znak tohoto rodu je do dnesniho dne nadK. H.: modry stit, v nem stribrna mestska hradba s vezi, v otevrene brane kos se zlatyma nohama. Jindy kvetouci mestecko kolem XVII. stol. kleslo na v e s a teprve koncem XIX. stol. pone' kud se povzneslo 3).
Obyvatelstvo krest. pojila s Zidy hluboka naboznost! Spravne o ni pise reditel skoly Cenek Habarl v dile „Sedlcansko, Sedlecko a Voticko"3): „Vite, cim se tesivali nasi predkove ve vsech zlych dobach , a strastech? Vite, co »je posilovalo v utrpeni a pronasledovani? Co si daleko vice cenili nad zlato a vsechno
jmeni?  Bible   to byla"   Jak casto, precasto
i Zidum kosohorskym a na Sedlcansku nezustala jina utecha, nez jedina jejich i bible.
Dne 19. srpna 1619 prohlasil snem cesky Ferdinanda za zbavena trunu a o tyden pozdeji zvolen ;byl kurfirt falcky. Archivar Fr. Teply7) popisuje radeni soldatesky v kraji sedlcanskem, ktera neusetrila zajiste i malou zdejsi obec zidovskou, soude tak. z. pisnicky, kterou pani soldati zpivali po cesku i po nemecku
„Vem, kde vem, vira sem, vira tam, pobereme vsecko, i         ver sobe, jak chces."
Soudnictvi bylo jak „patrimonialni", tak i magistratni; nad hrdelnim soudem stala pres 300 let t. zv.
•7       :     '                                                                       ■      ■ ■ "
„ceska appelace1' v Praze, ktera byla druhou stolici soudni. Tyto urady a soudy pominuly v r. 1848 ris. zak. a povstaly urady nove: misto prazskeho gubernia ceske mistodrzitelstvi, misto ceske appelace vrchni zemsky soud v Praze. V tech dobach byla v kazde obci i — vlastni sibenice. V P r c i c i stala poblize zid. hrbitova.
R. 1868 povstalo z okresu sedlcanskeho, sedleckeho a votickeho „hejtmanstvi" sedlcanske se sidlem v Sedlcanech. Okres sedlcansky utvorila byvala dominia cili panstvi a velkostatky: Vysoky Chlumec, Petrovice, Zahradka se Zadnim Chlumem, Trebnice, Nazovice, Radic, Knovice, Suchdol, Osecany, Stetkovice, Dobrohost, Kosova Hora s Cervenym Hradkem, Bolechovice; k tem pridruzilo se i nekolik svobodnych obci z prvni a druhe ctvrti kraje berounskeho, t. j. vesnice, ktere nekonaly robot. K tem „svobodnym osadam" nalezel i V o jk o v, blizko K. H., kde rovnez byla zid., cetna osada.
R. 1673 dodan byl z vezeni jistebnickeho k narizeni Tobiase Formanka, hejtmana panstvi chlumeckeho, podezrely skudce Pavel Zatecky pravu sedlcanskemu k vyslechu, aby povedel, ceho zleho v Jistebnici se dopustil. Otazka: „Poslouchej, ty, Pavle Zatecky, proto si ty nyni do toho trestani zdejsiho. satlavniho z mesta Jistebnice pododan, aby ty si hledel jinouze pravdu povedeti, co si zleho; kde a u koho v.Jistebnici se dopoustel. Predkem jaks mnoho Zidu Markovi u Jana Mikanka obyvajicimu pokrad, zejmena povis." — Odpovida: „Predne, pani zrnili, vzal jsem tomu Zidu Markovi zupan muzsky, nevim, zdali liskou anebo vlkem podsity, barvy stribrne, naprsnik od sedla .a pak truhlickou malou s vikem a mandlik stary, strhany. To sem vsecko do sena v dome Bejsovcovem schoval a to vsecko ten Zid Marek zase dostal."
A jeste mnoho jinych neslechetnosti . dopustil se tento muz a marne prosil soud a vrchnost, ze „jiz .do me smrti nikde vice .nechci se takovych skutkov dopustiti, nybrz zivota sveho polepsiti a z tech ode mne spachanych cinuv zlych pokani uciniti." ^ Byl vsak prece k trestu smrti provazem na sibenici odsouzen „actum pri prave v meste S., za ouradu purkmistrovskeho toho casu Jana Prochazky, dne. 10. Januari 1673". Bylli onen Pavel Zatecky za sve kradeze popraven ci jinak potrestan, nevime. Nejspise dostal milost, ponevadz o jeho poprave neni v mestskych pametech zminky. „Ostatne" (pripomina spravne Cenek Habart v prve recenem dile) „kradli a loupili v tech smutnych dobach i pani, treba jinym zpusobem   nez onen Pavel Zatecky."
R. 1866 radila po odchodu Prusaku z okresu sedlcanskeho zde cholera v kraji. V S. zemr. 130 osob, v Radici 27, skoro v kazdem cisle nekdo umrel, ve vsi Tomcich v c. 13 a 34 vsichni lide vymreli, v c. 42 pouze otec s nemluvnetem zustali. Obavaje se, aby nezemrel bez posledniho porizeni, delal posledni vuli tak: na jedne strane potoka stal on, na druhe jeho bratri a . svedci a tem rikal, jak si co preje, kdyby umrel. Kdyz prisli obyvatele z Tomic do kostela, vsichni se jim vyhybali a od nich ustupovali, aby se od nich nenakazili. Tak skoro v kazde pametni knize je zaznamenany, jak kde cholera radila. Take zdejsi z. o. ma na truchlivou tu dobu pamatku — na hrbitove je neobycejne mnozstvi pametnich desek s letopoctem r. 1866.
Nejstarsi verejne sdruzeni Zidu okr. sedleanskeho je nesporne „Ch. k, KosowaHor a". Kdy byl prastary hrbitov zid. „na Babi hure" zalozen, o tom nezachovalo se zadnych dokumentu a jen zvetrale, hluboko do zemi zapadajici, casto jiz jen svymi vrcholky