Joachim Rosenfeld

Dr. Karel Popper

Alois Spiegel

Alfred Spiegel

Geschichte der Juden in Altstadt bei Neubistritz.

Bearbeitet von Franz Wondrak, Neubistritz.

Altstadt bei Neubistritz   (č.  Staré  Město  u  Nové    Friedhof besaßen. Dieser erste Tempel, als Holzbau

vála obec i učitele náboženství, jímžbyl tehdy J.Müller. Městský archiv K. n./Orl. předčí všechny okolní a je spravován výtečným archivář.em.K. M o r á vk e m; avšak po náhledu samého . archiváře .nebyl městský archiv po stránce dějin Židů v~K. dosud probadán, ačkoliv jsou v něm listiny o Židech přes 200 let staré. Starší listiny byly bohužel zničeny, hlavně rěkvisice-mi ve válce. Listiny, královské majestáty z let 1628 proti nekatolíkům a Židům (jimž byl pobyt v tomto městě přísně zakázán), pak onen z r. 1800,' jímž  se

oňy zákazy částečně ruší a mnoho listin o pachtech panské pálenky v K. n./Orl., o šenkování kořalky Židy, o počtu Židů na velkostatku v r. 1829, o vypovídání Židů v K. n./Orl. r. 1841 a dále o různých pachtech a povinnostech Židů na velkostatku, o sbírce ž. o. doudlebské na pohořelé y K. n./Orl. v r. 1839, o darech vrchnosti Židům zde i v Chocni, to vše a ještě mnohem více je pečlivě uloženo a dosud nezbadáno v měst. archivu v K. n./Orl. a čeká práce pilného historika.

Alter Friedhof

Rb. David Allina

Tempel (Innenansicht)

Tempel (Außenansicht)

Die Altstädter J. G. kann als eine der ältesten des südöstlichen Böhmens bezeichnet werden, doch läßt sich nicht genau feststellen, -wann sich die Juden hier angesiedelt haben. Der älteste Grabstein auf dem jüd. Friedhofe stammt aus dem J. 1610 und es kann daher angenommen werden, daß sich die Juden in dieser Gegend um 1600 herum niedergelassen haben; zumindest lassen dieser und weitere gleichaltrige Grabsteine die Annahme begründet erscheinen, daß Juden hier bereits Ende des 16. Jhts. wohnten und sich um 1610 schon so weit entfaltet hatten; daß sie bereits   eine   Gemeinde   bildeten   und Tempel   und

sale  der Altstädier  J.   G.  und ihrer Bewohner fast gar nichts erhalten blieb.                            .          ,   .

Ein sowohl hebräisch als auch deutsch geschriebenes „Beschneidungs Register vom 3ten July öiu für die Israelitischen Kinder zu Altstadt enthalt 106 Eintragungen, die in die Zeit vom 3. Juli Aöiu bis 4. Juli 1832 fallen; es weist als in Altstadt wohnend folgende Familien aus: Samuel (r o 1 d n a g e i, Jakob Goldstein, Samuel Goldstein, Isaak Gratzinger, Bernath K o h n, David Kohn, Schlamiss Kohn, Joachim Kramer, Leopold Kramer, Samuel K r a m e r, Abraham Mandl, Leopold

O