Dějiny Židů v Kostelci n.jO. a okolí.

Zpracoval Jaroslav Polák-Rokycana, Praha.

Geschichte der Juden

in Adlerkosteletz und

Umgebung.

Bearbeitet von Jaroslav  Polák-Rokycana, Prag.

Dějiny žid. náb. obce v Kostelci n./O r 1. nejsou tuze staré. První Židé se tam stěhovali v r. 1860, neboť předtím zde bydleti nesměli. Původní o. ž. v  tomto  kraji byla  do   r.   18%   v Doudlebácli,

Synagoga (vnějšek)

kde ž. náb. o. již byla před 150 lety. Menší ž. osada byla též v nedalekém V a m b e r k u, kde je i hřbitov přes 250^1et starý, jehož novější část byla v.r. 1820 přikoupena a zdí obehnána a na nějž se dosud pochovávají Ž. z okresu kosteleckého a rychnovského. Z téže doby pochází i pěkná a prostorná synagoga v Doudlebách a domek ž. o., v němž byla i ritu-el-ní lázeň pro žer*y a nábož. škola s vyuč. jazykem německým. Tato škola trvala do r. 1890 a byla zrušena působením N. j. čž.; působili na ní na svou dobu zdatní učitelé a vyšlí z ní žáci zaujímali ve světě namnoze vysoká místa. Tak vyšel z té malé školní jizby doudlebské žid. školy vl. rada Jindřich Löhner, redaktor „Wiener Zeitung" a j.

Z archivu panství Mich, z Buben-Litic v Doudlebách dalo by se zajisté o starém zdejším žid. sídle mnoho vytěžiti; žel, že nebyl k studijním účelům našeho díla přístupný, ačkoliv jsme vše možné za tím účelem podnikli.

Jeden z nejstarších rodáků z D. Ludvík L ö w y (naroz. 15. dubna 1849 v D., nyní bydlí na Kr. Vinohradech), syn nejstaršího starosty ž. o. v D. Josui L ö w y h o (z let 1870), ví jen, že obec čestně obstála a že byla velmi početná. Jeho otec bl. p. byl též předsedou ch. k., řídil matriku a věrně se staral jak o bohoslužbu, tak i o vyučování ve škole. Své vzpomínky na rodnou svoji obec z dob dávno minulých končí d. Ludv. Löwv Dovzdechem, .„iak je ž.   o. v  D.   nyní

zbědovaná a sešlá!, nevím, jak dlouho bude ještě trvat —". Již r. 193Q jednalo se o sloučení této obce s ž. n. o. v Rychnově n./Kn., kteréžto jednání, vedeno pp. Arnoštem Šlaplem z Vamberka a rb. S. Kohnem z Rychnova n./Kn., tehdy ztroskotalo.

Z nejstarších starostů ž. n. o. v D. známe kromě již zmíněného p. Josui L ö w y h o ještě: Hermanna S t e i-nera ( ? —1877), Samuela Ledeče, Aloise Spiegla a posledního předsedy Joachima Rosen-felda (1877—1896), jehož synu, p. Arnoštu R o-senfeldovi, nyní bytem v Praze, děkujeme za podrobné informace o své rodné obci.

Dějiny městečka D. vydal r. 1880 rak. hejtman Václ. Kodoušekj.v oné knížce bylo též pojednání o dějinách Židů v D.: rovněž i krajinské listy „Orli-čan" a „Orlické Proudy" přinesly, opět a opět pojednání z dějin této ž. n. o. Ž. n. o. v Kostelci n. O r 1. založena byla r. 1896; předs. ch.-k. je p. Arnošt Šlápl z Vamberka, kam se i dále pochovává. Také zde klesl rychle počet žid. obyvatelů; ještě v r. 1893 bylo jich zde 150, r. 1930 již jen 80, z nichž bylo jen 28 poplatníků náb. daně. R. 1893 vyučoval na zdejší něm. náb. škole učitel Leop. Singer. Prvním starostou ž. o. byl p. Jindřich Popper, který si o konstituování a vybudování obce   získal   veliké   zásluhy.

Později převzal úřad po svém otci bl. p. JUDr. Karel Popper; další členové výboru ž. o. jsou pp. Arn. Kaufmann, Alfr. Spiegel, Arn. Šlápl, Jindřich Bergmann, Mor. Robiček, Jos1. G o 1 d-mann, N. Altera Karel Müller. Při skrovných příjmech, jež obnášely r. 1930 asi 7000 Kč, vydržo-