Dejiny Ziduv Kostelci n.jO. a okol.
ZpracovalJaroslav PolakRokycana, Praha.
Dejiny zid. nab. obce v Kostelci n./O r 1. nejsoutuze stare. Prvn Zide se tam stehovali v r. 1860,
nebo predtm zde bydleti nesmeli. Puvodn o. z.
v tomto kraji byla do r. 18% v Doudlebacli,
Synagoga (vnejsek)
kde z. nab. o. jiz byla pred 150 lety. Mens z. osadabyla tez v nedalekem V a m b e r k u, kde je i hrbitov pres 250^1et stary, jehoz novejs cast byla v.r.
1820 prikoupena a zd obehnana a na nejz se dosudpochovavaj Z. z okresu kosteleckeho a rychnovskeho. Z teze doby pochaz i pekna a prostorna synagoga v Doudlebach a domek z. o., v nemz byla i ritueln lazen pro zer*y a naboz. skola s vyuc. jazykemnemeckym. Tato skola trvala do r. 1890 a byla zrusena pusobenm N. j. cz.; pusobili na n na svou dobuzdatn ucitele a vysl z n zaci zaujmali ve svete namnoze vysoka msta. Tak vysel z te male skoln jizbydoudlebske zid. skoly vl. rada Jindrich Lohner,
redaktor „Wiener Zeitung" a j.
Z archivu panstv Mich, z BubenLitic v Doudlebach dalo by se zajiste o starem zdejsm zid. sdlemnoho vyteziti; zel, ze nebyl k studijnm ucelum naseho dla prstupny, ackoliv jsme vse mozne za tmucelem podnikli.
Jeden z nejstarsch rodaku z D. Ludvk L o w y(naroz. 15. dubna 1849 v D., nyn bydl na Kr. Vinohradech), syn nejstarsho starosty z. o. v D. JosuiL o w y h o (z let 1870), v jen, ze obec cestne obstalaa ze byla velmi pocetna. Jeho otec bl. p. byl tezpredsedou ch. k., rdil matriku a verne se staral jako bohosluzbu, tak i o vyucovan ve skole. Sve vzpomnky na rodnou svoji obec z dob davno minulych koncD. Ludv. Lowv Dovzdechem, .„iak je z. o. v D. nynzbedovana O Pozdeji Kaufmann, 
Joachim RosenfeldDr. Karel PopperAlois SpiegelAlfred SpiegelGeschichte der Juden in Altstadt Bearbeitet vonFranz Wondrak, Neubistritz.
Altstadt bei Neubistritz (c. Stare Mesto u Nove Friedhof obec i ucitele nabozenstv, jmzbyl tehdy J.Muller.
Mestsky archiv K. n./Orl. predc vsechny okoln aje spravovan vytecnym archivar.em.K. M o r a vk e m;
avsak po nahledu sameho . archivare .nebyl mestskyarchiv po strance dejin Zidu v~K. dosud probadan, ackoliv jsou v nem listiny o Zidech pres 200 let stare.
Stars listiny byly bohuzel zniceny, hlavne rekvisicemi ve valce. Listiny, kralovske majestaty z let 1628proti nekatolkum a Zidum (jimz byl pobyt v tomtomeste prsne zakazan), pak onen z r. 1800,' jmz seony zakazy castecne rus a mnoho listin o pachtechpanske palenky v K. n./Orl., o senkovan koralkyZidy, o poctu Zidu na velkostatku v r. 1829, o vypovdan Zidu v K. n./Orl. r. 1841 a dale o ruznychpachtech a povinnostech Zidu na velkostatku, o sbrcez. o. doudlebske na pohorele y K. n./Orl. v r. 1839,
o darech vrchnosti Zidum zde i v Chocni, to vse ajeste mnohem vce je peclive ulozeno a dosud nezbadano v mest. archivu v K. n./Orl. a ceka pracepilneho historika.
Alter FriedhofRb. (Innenansicht)Die Altstadter J. G. kann als eine der altesten dessudostlichen Bohmens bezeichnet werden, doch lasstsich nicht genau feststellen, wann sich die Juden hierangesiedelt haben. Der alteste Grabstein auf dem jud.
Friedhofe stammt aus dem J. 1610 und es kanndaher angenommen werden, dass sich die Juden indieser Gegend um 1600 herum niedergelassen haben;
zumindest lassen dieser und weitere gleichaltrigeGrabsteine die Annahme begrundet erscheinen, dassJuden hier bereits Ende des 16. Jhts. wohnten undsich um 1610 schon so weit entfaltet hatten; dass siebereits eine Gemeinde bildeten und Tempel undsale der nichts Ein die Eintragungen, 4. Jakob Schlamiss