Dejiny Židuv Kostelci n.jO. a okol.

ZpracovalJaroslav PolákRokycana, Praha.

Dejiny žid. náb. obce v Kostelci n./O r 1. nejsoutuze staré. Prvn Židé se tam stehovali v r. 1860,

nebo predtm zde bydleti nesmeli. Puvodn o. ž.

v tomto kraji byla do r. 18% v Doudlebácli,

Synagoga (vnejšek)

kde ž. náb. o. již byla pred 150 lety. Menš ž. osadabyla též v nedalekém V a m b e r k u, kde je i hrbitov pres 250^1et starý, jehož novejš cást byla v.r.

1820 prikoupena a zd obehnána a na nejž se dosudpochovávaj Ž. z okresu kosteleckého a rychnovského. Z téže doby pocház i pekná a prostorná synagoga v Doudlebách a domek ž. o., v nemž byla i ritueln lázen pro žer*y a nábož. škola s vyuc. jazykemnemeckým. Tato škola trvala do r. 1890 a byla zrušena pusobenm N. j. cž.; pusobili na n na svou dobuzdatn ucitelé a vyšl z n žáci zaujmali ve svete namnoze vysoká msta. Tak vyšel z té malé školn jizbydoudlebské žid. školy vl. rada Jindrich Löhner,

redaktor „Wiener Zeitung" a j.

Z archivu panstv Mich, z BubenLitic v Doudlebách dalo by se zajisté o starém zdejšm žid. sdlemnoho vytežiti; žel, že nebyl k studijnm úcelum našeho dla prstupný, ackoliv jsme vše možné za tmúcelem podnikli.

Jeden z nejstaršch rodáku z D. Ludvk L ö w y(naroz. 15. dubna 1849 v D., nyn bydl na Kr. Vinohradech), syn nejstaršho starosty ž. o. v D. JosuiL ö w y h o (z let 1870), v jen, že obec cestne obstálaa že byla velmi pocetná. Jeho otec bl. p. byl téžpredsedou ch. k., rdil matriku a verne se staral jako bohoslužbu, tak i o vyucován ve škole. Své vzpomnky na rodnou svoji obec z dob dávno minulých koncD. Ludv. Löwv Dovzdechem, .„iak je ž. o. v D. nynzbedovaná O Pozdeji Kaufmann, 

Joachim RosenfeldDr. Karel PopperAlois SpiegelAlfred SpiegelGeschichte der Juden in Altstadt Bearbeitet vonFranz Wondrak, Neubistritz.

Altstadt bei Neubistritz (c. Staré Mesto u Nové Friedhof obec i ucitele náboženstv, jmžbyl tehdy J.Müller.

Mestský archiv K. n./Orl. predc všechny okoln aje spravován výtecným archivár.em.K. M o r á vk e m;

avšak po náhledu samého . archiváre .nebyl mestskýarchiv po stránce dejin Židu v~K. dosud probadán, ackoliv jsou v nem listiny o Židech pres 200 let staré.

Starš listiny byly bohužel zniceny, hlavne rekvisicemi ve válce. Listiny, královské majestáty z let 1628proti nekatolkum a Židum (jimž byl pobyt v tomtomeste prsne zakázán), pak onen z r. 1800,' jmž seony zákazy cástecne ruš a mnoho listin o pachtechpanské pálenky v K. n./Orl., o šenkován koralkyŽidy, o poctu Židu na velkostatku v r. 1829, o vypovdán Židu v K. n./Orl. r. 1841 a dále o ruznýchpachtech a povinnostech Židu na velkostatku, o sbrcež. o. doudlebské na pohorelé y K. n./Orl. v r. 1839,

o darech vrchnosti Židum zde i v Chocni, to vše aješte mnohem vce je peclive uloženo a dosud nezbadáno v mest. archivu v K. n./Orl. a ceká prácepilného historika.

Alter FriedhofRb. (Innenansicht)Die Altstädter J. G. kann als eine der ältesten dessüdöstlichen Böhmens bezeichnet werden, doch läßtsich nicht genau feststellen, wann sich die Juden hierangesiedelt haben. Der älteste Grabstein auf dem jüd.

Friedhofe stammt aus dem J. 1610 und es kanndaher angenommen werden, daß sich die Juden indieser Gegend um 1600 herum niedergelassen haben;

zumindest lassen dieser und weitere gleichaltrigeGrabsteine die Annahme begründet erscheinen, daßJuden hier bereits Ende des 16. Jhts. wohnten undsich um 1610 schon so weit entfaltet hatten; daß siebereits eine Gemeinde bildeten und Tempel undsale der nichts Ein die Eintragungen, 4. Jakob Schlamiss